Agla hebrejskými písmeny napsáno jest. To slovo samo sebou neznamená nic, nýbrž obsahuje počáteční písmeny 4 hebrejských slov: Attah, Gibbohr, Leolam, Adonai, to jest: Ty jsi silný na věky, Pane. Sedmkrát stojí to slovo v těch tříhrancích, neb sedm jest u židů svaté. Hoří-li již dům, napíše zaklínač slova z 4. Mojž. na kůrku chleba, papír neb talíř, jde, může-li, třikrát okolo ohně a popsané do ohně hodí. To má podobně ten oučinek míti, že oheň pomine.

Židé na to velmi mnoho drží, že jistá a znamenitá slova Starého zákona tajnou moc mají, i věří posud, ač dosti přesvědčeni jsou, že tomu tak není. Užívají-li křesťané těch slov ? udušení ohně, tím pošetileji jednají a židů v bludu podpírají. Těm biblickým slovům není nikde moc zaslíbena, že by oheň hasila; jeť to zlehčování jména Božího, když je na papír anebo na chléb píšeme, abychom tím pověrám sloužili.

Křesťané a cikáni, kteříž na to bludné důmění věří, říkají požehnání nad ohněm, mluví ? ohni ve jménu Ježíše a vůbec jméno Boží zlehčují: »Ohni, pro Boha, nejdi s místa, stůj pak, pro Ježíše Krista, stůj, plamenem svým nechoď dál, jako Kristus v své růžové krvi stál. Přikazuji Tobě ve jménu Boha živého, bys nezajímal domu druhého, ale zde svůj strávil plamen. Amen, Amen, Amen. Ohni, horký plamene, tobě přikazuje Ježíš Kristus, muž nejvělší, abys stál a dál nešel, ve jménu Boha Otce, i Syna i Ducha svatého. Amen.« Potom má oheň třikrát obejíti, pokaždé řádek zdlouha říkati a pak do rybníka se hnáti, poněvadž oheň ze všech míst vychází a za ním plápolá, a kdyby ho dostihl, usmrtil a strávil by jej.

Zkušenost však praví, že ti prostředkové ? žádné platnosti nejsou. Umějí-li ale židé oheň zaklínati, proč umění svého neproukáží, když jejich vlastní domové s plamenem stojí a, jak se stává, v plamen lehnou? Praví sice, že to zatracený oheň býti musil; na ten způsob ale musil by každý oheň zatracený býti, poněvadž zaklínač při každém špatně pochodí. Jeť tedy umění jejich pověrečné a mámení fantazí.

Někteří křesťané užívají při zaklínání ohně dřevěného kotouče neb talíře, na kterém blíž kraje v pravo tři kola as půl coule od sebe svrchu dolů, též tak v levo udělána jsou, uprostřed vejš jest menší a doleji větší srdce, skrz které prostředkem čára jde nahoře zahnutá jako křídlo střely. V menším srdci stojí v pravo A, v levo G, v větším srdci v pravo L, v levo A, to jest Agla. Dole pod srdcem a dolejšími srdci stojí: Consu-matum est (Dokonáno jest) ... a pod těmi slovy jsou podle sebe tři křížky. Tou figurou a těmi slovy má ten talíř v pátek, když měsíce ubývá, mezi 11. a 12. hodinou čerstvým ingoustem a novým pérem pomalován býti, při zniklém ohni ve jménu Božím do plamenu se hoditi a když oheň neuhasne, má se to ještě dvakrát opakovati. Než kdoby tomu věřil, aneb ? vyvrácení té titěrky důvodu hledal?

Zaklínání ohně má se jen v úplňku měsíce, v pátek mezi 11. a 12 hodinou v noci při třech hořících svících tak učiti, aby učitel i žák před tím a potom pokaždé třemi kříži na prsech se znamenali a při učení požehnání levou ruku na. hlavu položili. Lid obecný myslí, že každé