str. 276
O bývalém kroji mužském a ženském na Frýdecku.*)
Podává J. Vluka.
Po Frýdecku.
Frydečani patakuju,
kej chlib a bełky kupujú.
Kěj śe krava něočeli (neotelí),
nepujdžemy na veselí.
My tu momy svate misto;
płaci (platí) pútnik pětak jisto,
neb nic darmo nědovomy —
ze všeho zisk naš hledomy.
Něch duši neb čelu (tělu) služi,
kěj jeny nom dobře sluši.
|
a) Kroj mužský.
Cylindr. Nosíval se v zimě v létě; byl vysoký se širokou střechou a měl vzadu střapce. Podšívka (futro) cylindrová byla tak upravena, že se mohly v ní uschovati šátek, po případě také dýmka. V zimě nosívali pod cylindrem „š loch myc" (bavlněná vysoká čepice podoby kuželovité).
K o š u 1 a. Košile se sívaly z plátna, jaké si tkaly hospodyně samy ze své příze. Vynikaly zvláštní trvanlivostí, do jaké se nelze na př. dnes nadíti u košil z plátna továrnického. — Košili zdobíval vyšívaný límeček zšíří prstu. L a š i mívali ňadra vzadu. Košile se zapínala u krku a u pěstí „na párky" (dva knoflíky spojeny šňůrkou nebo drátem). Okolo krku vázali si muži šátky „lipščunky".
B r u c 1 e ?. Slavnostní bruclek barvy červené jmenoval se na Frýdecku „fialkový"; kromě toho byly brucleky černé a modrošedé čili „kyslé". Podobaly se vesměs nynějším vestám bez přeloženého límce až na „foldky" vzadu. Vpředu u dírek a vzadu u foldků byly přišity střapce buď hedbávné, buď z nějaké jiné látky upravené.
Střapce, které nebyly hedbávny, jmenovaly se kamelharové.— Nahoře se nosily brucleky rozplazeny a jen dolů se pozapínaly buď na jeden, buď na dva knoflíky kovové.
Špenzr. Byl krátký kabátec až po pás a zhotovoval se z úzkého sukna černého. Límeček měl zšíří dvou prstů; knoflíky byly přišity vpředu jednou řadou — na přeložených rukávcích po dvou, jimž byly přičiněny střapce. Foldků špenzr neměl.
M y n 11 í ? byl špenzr foldkovaný.
Ž u p i c a. Nejdražší a nejslavnostnější kabát byla župica. Podobala se nynějším kabátům salonním, jen že měla výzdobou vpředu mnoho knoflíků a střapců. Po levém a po pravém boku nacházely se hluboké kapsy. — Byla majetkem zámožných občanů a užívalo se jí jen o svátcích úročitých a slavnostních příležitostech. — Na Frýštátsku jmenovali po-
*) Vzácnými těmi příspěvky posloužil mi učitel p. J. Pětroš z Orlové ve Slezsku.
|