Střevíce. Nejstarší druh střevíců byl vpředu vykrojen a měl nízké podpatky. Dobou sívaly se střevíce vpředu vypouklé s postranními jazýčky, jež' se vázaly a pričiňovala se jim peutle se světlým knoflíkem. Ještě později chodívaly ženské ve střevících na hladko vyříznutých bez jazýčků, ale vpředu byla peutle s knoflíkem. Podpatky byly vysoké — dřevěné.

Pás. Děvčata opásávala se hedbávným pasem barevným, zšíří decimetru, opatřeným na okrajích třepením Vázal se na levém boku na uzel, konce visely.

Za dřívějších dob, kdy hlavně loučemi se svítívalo a se světlem vůbec neopatrné se zacházelo, vypukávaly požáry mnohem častěji než nyní. Ježto pak stavení bývala dřevěná a doškami kryta, snadno se oheň dál a dále rozšiřoval, tak že i často celé osady úplně zuřivému živlu padly za oběť. O pojišťovacích a ochranných ústavech, které naše doba ?? světlo vynesla, nebylo ovšem tehdy ani stopy, a tak se stalo, že po podobném neštěstí mnoho rodin přišlo úplně na mizinu a často jim nezbylo, leč chopiti se žebrácké mošny.

Lid náš, aby tohoto děsivého zla byl ušetřen, měl pohotově množství různých pověrečných prostředků, kterými hleděl nebezpečí ohně od stavení svého odvrátiti. V kraji našem od dávna byl rozšířen ten obyčej, že lidé vynášeli ze stavení díže a obraceli je otvorem na tu stranu, kde požár zuřil. Měly to však býti jen takové díže, v nichž se ani v pátek ani v neděli chléb nepekl. Za podobným účelem vyváželi hospodáři z kůlen vozy a obraceli je voji k ohni. Dnes již toliko vynášejí obrazy svatých, zvláště Panny Marie.

Požár již několik dní napřed věštil prašivé c, a to tím, že přeletěl stavení, které mělo vyhořeti. Prašivec je prý stoletý had, který bytuje ve březích potoků a řek. U vsi Synčan vylétal z kolem proudícího potoku Žejbra, jehož břehy mohutnými kořeny prastarých topolů jsou vroubeny. Říkali o něm, že má 3 zlatá křídla.

Chlumští u Hlinská vídávali ho zase, jak vylétá ze studnických kopců. Jak ho uviděli, vypukl buď oheň, nebo vznikla ve vsi nějaká hádka. Jednou vzlétl od lesa' a přeletěl mlýn. V tom po něm jakýsi potulný kejklíř z hospody ,u Mládku" vystřelil. Postřelený prašivec spadl na silnici. Kejklíř vybízel lidi, aby se šli s ním na něho podívat. Šlo jen nřkol;k srdnatějších mužů. Prašivec ležel na zemi bez pohnutí. Byl