O divech ženách.

? zajímavým zprávám a zkazkám o divých ženách, jež přinesl Český Lid ve druhém svém ročníku z péra prof. AI. Jiráska a jež v pátém ročníku téhož sborníku uveřejnili Ignác Hošek, Jar. Mančal, K. V. Adámek a o nichž činí se zmínka ve článku „Z netištěných zápisku Krolmusových", připojuji stručnou zprávu o divých ženách, jak jsem ji slyšel vypravovati v Opavě na Třebicku a v Bezděkově na Telecku na západní Moravě.

Opatovem protéká východní pramen „zlatonosné" říčky Brtničky, bera se od Opatova směrem severozápadním ? rybníku Zlatomlýuu; po pravém břehu potoka táhne se příkrá stráň, z níž vyčnívají nedaleko před rybníkem Zlatomlýnem tři holé skály; přední jest malá Skalka, za ní jsou dvě mnohem větší, a to Přední skála a Zadní skála. Ve skalách těch měly svá obydlí divé ženy; v blízkém lese „Stránka" nazvaném za noci se scházívaly, provozujíce tu své tance; podařilo-li se jim chytiti mužského, jenž sem v tu dobu zabloudil, tancovaly s ním obyčejně tak dlouho, až ho strhaly.

Nad těmito skalami prostírá se polní trať „Přídavky". Na krajním poli vázali kdysi, ve žních žito. Hospodyně sama pohrabovala za vazači po poli roztroušené klásky a tu pojednou ucítila vůni čerstvě pečeného chleba, i zachtělo se jí ho. V tom přiběhla ? ní od skály divá žena a podávala jí hodný krajíc měkkého a ještě teplého chleba, pravíc při tom: »Vím, že se ti chleba chce, tu ti ho nesu; ale pamatuj taky na nás, považ jen, co nám to dá práce, než si naň po klásku nasbíráme." A odešla.

Hospodyně již nepohrabovala a než se žitem s pole odejeli, rozvázali několik snopů a po poli rozházeli. A když se přišli po chvíli podívat, byly všecky klásky po poli sebrány. To si sebraly ty divé ženy.

Jindy na blízkém poli pracovala žena samotna a měla s sebou malé dítě, jež kojila. Když spalo, položila je pod mez a pracovala. A jak bylo u práce sehnuta a na dítě se nedívala, přišla divá žena ze skály, vzala spící dítě a dala na jeho místo dítě své. Když matka po chvíli brala dítě, poznala, že to není dítko její, a hned si pomyslila, kdo jí dítě vyměnil. Dítě divé ženy bylo pořád malé, ale hlavu mělo velikou a ku práci nebylo. — Avšak to nebyl jediný případ. V okolních osadách slyšel jsem od starých lidí vypravovati, kterak divé ženy vzaly vesnickým matkám novorozeňátka, vyměňujíce je za své děti.

U Bezděkova na Telecku jest les „Vrch", kdež se zdržovaly také divé ženy; vchod do svých obydlí si otvíraly proutkem, jímž šlehly po zemi, a země se otevřela. V místech těch pásl z Bezděkova pasák dobytek; divé ženy přiběhly, chytily ho a tancovaly s ním. Když už nemohl,