se třapcem vzadu. V pozdější době přišel do mody lašský klobouk, podobný nízkému cylindru. Vesta „bruclik" *) neměla límce a byla zhotovena z fialově červeného neb fialového sukna, které se dělalo v nedalekém Brušperku na Moravě. Hlavní ozdobou „brucliku" byla řada 12 polo-kulatých ozdobně rytých "knoflíků, zrobených bud .ze stříbra neb aspoň jemu podobné slitiny. Všecky knoflíky se však nezapínaly, nýbrž jen 5 nejdolejších; ostatní dírky byly „slepé". Dírky knoflíkové byly lemovány blankytně modrou hedvábnou šňůrou s roztřepenými konci. Tomu odpovídala podobná ozdoba na strauě druhé. Vzadu měl „bruclik" dva dvojité záhyby ozdobené podobným třepením jako v předu. Košile byla původně střihu nejprostšího „slovenského", totiž sešita ze dvou kusů plátna a na prsou rozstřižena a vroubena. Ilukávy byly z počátku polo-široké a rovné, později v době úpadku kroje trubkovité, v zápěstí užší a beze všeho nabírání; těmto se říkalo francouzské. Jiné byly zase s rukávy širokými, a límečky u krku i zápěstí byly lemovány modrou látkou s bílým vzorkem. Pod krkem svazovala se košile červenou stuhou aneb „párkem", t. j. dvěma skleněnými perličkami, spojenými drátkem a dírkami prostrčenými.

Kalhoty „nohavice" byly udělány v létě z plátna, v zimě z modro-černého sukna. Co do střihu podobaly se slovenským, ale byly o něco volnější a neměly „cifrování" slovenským nohavicím vlastního. Za obuv sloužily obyčejně „krpce" (krbce); ? těmto náležel jistý druh ponožek z bílé houně, které se po straně zapínaly háčky. U zámožnějších a ve svátek byly oblíbeny vysoké shrnovací boty, jichž holeň byla v předu ozdobně, vzadu jednoduše vykrojena — tedy vypadaly asi tak jako valašské. Z předního výkroje visel dolů černý hedvábný třapec. Tak chodívali obyčejně mužští v létě, a jen někdy vzala se ještě krátká tmavá kazajka „špenzer", podobající se „brucliku" s rukávy; avšak místo záhybu obyčejných měl 5 záhybů polokulatých a odstávající, t. zv. „kůrky". V zimě zaměněn klobouk premovanou beranicí, a na „špenzer" oblékal se ještě dlouhý tmavý kabát „župica". Vzadu měl dva od pasu dolů splývající záhyby a v předu dvě řady knoflíku — jedny polokulaté a druhé podlouhlé — s třepením jako u „brucliku".

Vůbec zdá se, že si frýdečtí šohajové na velkém množství knoflíků zvláště zakládali; jen knoflíky od „župice" vážily prý až i 3 libry. Staří lidé zmiňují se ještě o plášti. Tento byl dlouhý z namodralého sukna s límcem až ku pásu sahajícím, který se — bylo-li zima — přes hlavu přehodil. Takový plášfi nosíval se skoro v celém Slezsku a v Pruském Slezsku užívá se ho podnes, tak že ho lze pokládati za část kroje lašského. Ke konci se musím ještě zmíniti o „opasku". Tento byl prý na 4 prsty široký a otočil se 3- až 4krát kolem těla. Části kroje mužského většinou nejsou již ? nalezení — ztratil se i z našeho polo-zapomenutého kouta starý kroj úplně.