V neděli: Zdrávas královno růžence, zdrávas matičko Ježíše, od anděla pozdravena, pros za nás milého Syna. Kdo Tě bude věrně ctíti, má korunu v nebi míti, ať přebývá s Mojím Synem, až na věky věkův. Amen. Sláva Otci a t. d.

Při pouti: Zdrávas Maria, milosti plná, o Matičko Hostýnská! Buď od nás uctěna, „kterého jsi z Ducha sv. počala . . ." pros za nás nyní i v hodinu smrti naší. Amen Sláva Otci a t. d.

Šíře jsme se rozepsali o modlitbě růžencové, již zpívavě se modlí celý dům, tedy i dítky, z nichž třináctileté ji nazpamět znají. Milo jest poslouchati v advente nebo postní čas, jak z každého domku zpěvná modlitba tato se rozhléhá. k níž připojují se ještě vhodné písně adventní nebo svatopostní.

Bolesti v krku vyléčí se i v těžkých případech (dle rady jedné horalky) mořskou cibulí. Je-li veliká, rozdělí se na 3 díly a utluče v hmoždíři. Kaše dá se potom s trochou vody uvařiti, přidá se za 3 až

f 4 kr. žlutého cukru a podává se po lžičkách. Jedna žena z Třince radila proti záškrtu roztlučený kandisový cukr namíchaný do brabancového oleje; v Těšíně a okolí podává se citrónová šťáva s cukrem; jistá babka (žena) ze Žukova radí, aby se po krku rozmazal pavouk křižák a krk

; se pak hodně teple obvázal. Velmi známý prostředek jest zapáliti a jako doutník kouřiti stonek „lubštku",' při čemž se musí kouř polykati. Dobré jest na den sv. Blažeje do kostela jíti, kdež kněz po mši sv.-Blažejské požehnání udílí, při čemž dvě svíce křížem svázané ? hrdlu přikládá. Kdo na tento den požehnání přijal, nedostane tak snadno bolení v krku. Žaludeční nemoci léčí se odvary „čantorye" (zeměžluče) neb „vodní končiny" (hořkého jetele), také „encia" (encian hořec) naložená do kořalky užívá so v podobném případě, nejlépe na lačný žaludek.

Ošpice (neštovice) jest nemoc všude stejně zlá. Teplo uznává se za nejlepší podmínku pro příznivý průběh této nemoci. Tepla mnoho, co možno nejvíce nutno vyvinovati v těle, aby se ošpice hodně na povrch vysypaly. Toho se u dorostlých, ba mnohdy i u dosti útlých dítek hledí docíliti notnými dávkami kořalky, čím více, tím lépe. Do kořalky přidává se i sanytru (po případě dává. se též i do vody). U kojenců těchto prostředků upotřebiti nelze. Poblíže Třítěže potkám jednou mladou matku nesoucí na rukou hošíka. Chlapeček měl na obličeji silné stopy po ošpicích. Byl na ně těžko nemocen. Na mou otázku, co dítku v nemoci podávala a jak je ošetřovala, odpovídala z prvu vyhýbavě, pak sdělila, že arci povolala lékaře, ale že dávala dítku — aby lékař nevěděl — odvar ze zelného semene, a ačkoliv toto dle rady zkušených lidí utloukla,