ráno z lůžka, neumyl, uřekne snadno; jenom že takový nemytý člověk má zase tu výhodu, že ďábel, maje jej za — svini, jej nepokouší. Kdo jest uřknut, toho bolí hlava a jest mu těžko od žaludku. Přijde to náhle a nepomáhá-li sobě, trvá ten stav až do západu slunce. Proto jest dobře v tomto případě se třikráte „podhlédnouť1, až se uvidí nebe, a otírati se rubem podolku košile. (Frýdecko.) V okolí Těšína vhodí uřknutý do sklenice pitné vody devět řeřavých dřevěných uhlíku, načež se napije. Zbytek vyleje přes hlavu za sebe.

Nemoci oční. Zapálení očí, bolení očí, ztrácení zraku atd. odvrátí se, vytírají-li se oči čistým šatem, kterýmž byla za časného rána rosa s trávy sebrána, ale toliko ve dnech od 1. máje do sv. Jana Křtitele. Za zázračné noci (v této době jsou tři) spadlá rosa každý neduh oční uzdraví, a jelikož nejsou ony noci blíže známy, neradno ani jedenkráte sbírání rosy z rána opomenouti. (Ustráň.) Také vymývání očí vodou, nabíranou plochou rukou z řeky neb potoka před slunce východem, působí na oči velmi hojivě. (Bobrek.) Ječné zrno na oku ztratí se, když postiženému někdo v dotyčné oko znenadání plivne. (Těšínsko.)

¦ Bázeň pokládá se také za nějaký druh nemoci. Kdo se tísnivého a nemilého toho pocitu chce sprostiti, nechť chytí zuby palec zemřelého dítka. Pak se ho bázeň tak snadno nezmocní. (Frýdecko.)

Svatbě (veselce — veselí) jsou kromě nevěsty a ženicha přítomni: 1. Starosta nevěstin (od nevěstiny strany) a starosta ženichův (od ženichovy strany), jižto vykonávají řečnické zápasy a jsou zároveň svatebními svědky. 2. Starosvatky. 3. Družbové, z nichž přední družba doprovádí nevěstu do kostela, stará se o jich obsluhu a obveselení. 4. Družky starají se o voničky. Osoby na svatbu pozvané jmenují se „v e s e 1 n í ? i" (na Opavsku) čili „v e s e 1 o v í" (na Těšínsku). Počet veselníků je dle toho, v jakých rozměrech se strojí svatba; někdy je všech i více padesáti.

Dětski věšeli (svatba dětská). Svatební přípravy konají děvčata již v nejútlejším mládí hrou „na věšeli" (Těšínsko). Zasednou za tím účelem na nějaké místo v. zátiší a zvolí si ze sebe „ně v i as tem" a družku „dohaz o váčkem". Dohazovačka mluví jménem nevěstiným ? sedícím takto: „Přijďte tež na věselisko, bydě śe nom vydovoť to staré divčisko. Přijděte — a co dotě?" — Odpoví-li některá z- děvčat, že donese darem másla a cukru, potančí si stojící s ní, jinak plije. Děvčata se vystřídají. Z Orlové.

Při odbírání ženicha od rodičů. Ženichův starosta: „Piś doseł syn vaš uřondzonego Bogem cilu, bo jest pověďano v pi-mé svatým,, že