Předchozí 0412 Následující
str. 372

zdrovi. Srdečně śe z tego radujemy, prośonce Boga a jego drogu božskú velebnosť, aby racił zostavati s vami po všicki dni života; po ukončených pracach vezdejších vinšujemy vom odpočinuti věčnego. Amen."

Nevěstin starosta: „Smy potěšeni a povděčni vašemu příchodu a vinšovaňu, za kěre dekujemy milionrozuv. Žondomy od miłego Boga, aby všicko dobre racił pripustiť a poproł vom na mnoge ešče časy tynto příbytek navščevovať. Dejže milostivy Bug, abychmy po tym marnym života putovánu do nebeské radosti śe dostoli na svaťbem beránkovu, na svaťbem Krista Ježiše. Amen."

Mezi tím, kdy ještě ustrájejí starosvatky a družičky nevěstu, zahraje hudba píseň: „česej si, má milá, česej si vlasy."



ľtani *) něviasty (žádost o vydaní nevěsty). Ženichův starosta: „Milý přotělu! Ead bych s vami přemuvit cośi sluv. čitomy v prvši knize Mojžišove, že stvořil Bug sviat a všicko na nim. Na ostatkem stvořií člověka a doł mu imě Adam. I vid'oł Bug, že nějest dobře byť člověku samotnemu a proto rekł: učiňme mu pomocnicem, kěra by mu była podobna. Bug dopustil na Adama tugi spánek a vyňal mu z boku žebro, z něhož zbudoyoł člověku něviastem. Když ju spatřil Adam, rekł: To je kosť z kośti mojej a ťaío z ťafa mojego. Dle tego opusti člověk oitca i matkem a přiíuči śe žoně. aby byli dva jednego ťala Pravě diś sem přiviod míoděňca, kěry chce změnit samotny život a do stavu man-želskego vstúpiť s děvečkum N. N v tym domě prebývajuncum. Přichodi mi na paměť udaíosť, jak śe přiblížila ? Abrahamovi smrť, a povolach ? sobě věrnego sługem Eleazara rekł: .Służebniku muj, vlož rukem pod žebra moje a zapřisongej śe mi, že nevezmeš za žonem synu Isakovi žodne z dcer kananejských, ale že pujděš ? příbuznosti moji a z tamto vezmeš jemu děvečkem za žonem.' — Řekl Eleazar: ,Jak učiniť, ježeli by něchťala isť ?' ,Dufom v Boga nějvyššigo, že pujdě děvečka rozem.' Ně-meskoł Eleazar, ośedłol 10 veMudu a nabrach potřebné potrovy, spěchol do kraju, kandy chodify děvečki vožiť vodem. Padnył na tym mějscu na tvař a vzdychnul ku Gospodinu: ,Pane, dejže mi, abych poznol z tych, co přidum na vodem, právu, zpusobym, jak ju poprošem s vodem.'


*) Žije tvar tento doposud v lidu.

Předchozí   Následující