měla potkat nějaká nehoda, což, milostivý Bože, račiž nedopouštěti. Oddávám ji tedy vámi, milý příteli, za věrnou manželku a pobočnici manželovi, ježto vzata jest z boku mužova. Mladý ženichu, připomínám ti slov apoštola Pavla k Efezským: „Manželové, milujte své ženy jako vlastní tělo, neboť kdo miluje ženu svou, miluje sama sebe." Také tobě, milá nevěsto, jsou pronesena slova téže důležitosti. Budiž muži svému věrnou pobočnicí, jako kdysi činila žena Abrahamova, nazývajíc muže svého pánem. Oběma vám, novomanželé, připomínám, že stav manželský má mnoho přetěžkých křížů, jaké stejným dílem snášejte; zachovejte ve štěstí i v neštěstí vzájemnou lásku a uctivost nejen v letech mladších, ale i tehda, kdy krása vaše uvadne a zůstaví vám jen sladkých plodů upomínek. Jménem nevěstiným děkuji vám za všecko, drazí rodiče, bratří, sestry a přítelkyně, jižto jste často poskytovali nevěstě přízně a potěšení. Opustí vás, nebť si zvolila „o b lub e n ca" příští pouti životem, jemuž bude přísahati před Bohem všemohoucím lásku, věrnost a poslušnosť až . do své smrti. Vinšuju ti, nevěsto, všeho dobrého a odevzdávám tě panem starostou ženichovi."

Ženichův starosta: „Slyšeľs, mladý pane ženichu, jaké řeči mluvil dle písma pan starosta? — Milostivý Pán Bůh vyvolil tobě dívenku, již ti odevzdávám. Napomínám vás však oba, abyste se vzájemně milovali; neopusť, ženichu, své manželky až do smrti. Ty, nevěsto, buď poddana svému muži, poněvadž on hlavou domu sluje."

Ženich a nevěsta obdrží od rodičů požehnání, po němž se chystají s ostatními za průvodu hudby do kostela.