a 1/4coulu hrubé. Na tyto byl zvláštní svícen železný na hůlce v malém stolku připevněný, tak že se mohl kajkolvěk na jizbě postavit. Oheň se křesal z křemene do huboňa, a táhnutými sirkovými nitěmi se rozžíhalo. Od kouře z těch štíp nemohla se světnice bílit, bylo všecko očadló jako v komíně.

Ve čtvrtém koutě při jizbových dveřích jest velká police na mísy a hrnce. Pod policí žber s vodou a putenky. Při stěně uvázaué byly baj dvě telata. V samém koutě umístěno bylo náčiní mlýnské „žerna'. Při té velké jizbě jest též komora; ta má vchod ze síně. Tam jest schrána pro bečky na zelí, mléko, rýle, motyky a jiné věci.

Na druhé polovici stavení jest ze síně vchod do malé světnice, to jest v tom samém položení jak velká jizba. Vedle jest komora, a pod komorou sklep na kobzole, mrkev, řepu, kvačky a žabka.

Ponad dveří malé světnice jest s chůd na huru, pod nímž jest chlívek na krmení hus a. pro vylíhuutí mladých. Na hůře jest schrána na šaty; též na kadluby, sušené ovoce, dřívko na špek, necky, troky, almara pro uzené maso a t. d.

Toť „vyznání" obydlí a kuchyně z r. 1845.

Ve IV. ročníku Č. L. promluvil jsem o mlatci ch v horním Pojizeří; dnes něco o skotačích, jací druhdy zde byli a kterak žili.*)

Hovězí dobytek — toť vlastní bohatství horského lidu. Pudy jsou zde chudičké, proto polaření nevýnosné a zároveň velice obtížné, neboť polisko nalézá se často na stráni tak nepřístupné, že s dobytčetem naprosto nemožno je obdělávati. Tu zapřáhne horal k hakovišti (horský pluh) svou ženu a děti a tak oře brázdu. .— Snad jste takový obrázek žalostný a dojemný viděli na Národopisné výstavě v oddělení Vysockém. — Za to lučiny, položené v údolích a úžlabích a zavlažované hojnými potůčky a strumeny^(prameny), poskytují šťavnatou píci pro dobytek. Výborné horské máslo a chutný sýr jsou hledány a dobře placeny. Proto zabývá se obyvatelstvo více chovem dobytka a jemu věnuje největší svou péči.

Po celé léto až do pozdního podzimku vyháněl se dobytek na pastvu. Dokud dni byly dlouhé, dělo se tak velice časně, tak že již okolo 9. hodiny z pastvy se vracel. Odpoledne pobyl na pastvě od 5 hod. až do slunce západu. O krátkých dnech podzimních vyháněl se později a teprv o polednách, někdy až „k v e č e r o u" zpět se honil.