a pivě. Při které cihelně bylo málo cihlářů, přivedli si aspoň kolovrátkáře nebo harmonikáře; i harfenista jim stačil. ? večeru pak šli staří i mladí do hostince, vlekouce s sebou onoho vycpaného hastroše, kterému v brzku nastaly krušné chvilky. Býval sem i tam smýkán a při tanci neměl chvilky pokoje. Půjčoval si jej brzy ten, brzy onen, a ubožák, než se rozednilo, ležel na dvoře hostince roztrhán a vyhozen; nezbyla z něho leč holá sláma. Účastníci opustili hospodu teprve ráno Ve Strašnicích zanikla ta slavnost, jako i jinde v okolí zaniká přičiněním majitelů cihelen, kteří tvrdí, že jest to zbytečnost, kterou se prozahálí drahý den. Také v Michli u Prahy cihláři světí svátek sv. Anny. Eáno jdou společně na mši sv. ä pak se nepracuje jako na místech uvedených.

V cihelnách okolí pražského (u Smíchova) svěcen jest večer před sv. Annou zvláště hlučně. Deputace dělnic obcházejí pány majitele cihelen, stavitele, mistry-zednické, živnostníky a kupce, u nichž odebírají zboží, ba nezapomenou ani na známé bohatší soukromníky, od nichž mohou se nadíti nějakého daru. Podávají pak kytice (jak říkají „pugéty") a nabízejí „úctu", t. j. kalíšek jemné rosolky neb i vína, blahopřejíce při tom. Zato dostanou peněžité dárky dle blahovůle a zámožnosti uctěného. Mnohdy seberou dosti značný peníz. Za to opatří se pak hudba, obyčejně „flašinet", někdy i celá kapela venkovských hudebníků, nakoupí se piva a výrobkův uzenářských i pekařských. Potom tančí se na umetené, větší prostoře některé cihelny. Dlouho do noci trvá tato zábava taneční, při níž rozjarené dělnice prozrazují nezvyklou náladu svoji veselým pokřikem ä výskotem. Avšak proč zrovna ten den tak hlučně se slaví v cihelnách, nedopátral jsem se.

Svatá Anna těší se mezi lidem naším veliké úctě á vážnosti. Co se týče uctívání, stojí tento svátek hned vedle svátku Mariánských. Svatá Anna jest zvláště na venkově oblíbenou patronkou, kterou ženy a matky nejvíce vzývají ve svých nesnázích. Jméno její dávají velmi rády svým dcerkám na křtu, i jest proto jedno z nejrozšířenějších; bývalo vyšito i na křestních víncích, z čehož je patrná vážnost veliká: „Ježíš,'Maria, Josef, Anna." s) Při tom poznamenávám, že v obecné mluvě volá se: „Anna, pojď sem!" a ne Anno.3)

Den sv. Anny jest namnoze polovičním svátkem. Kde jest nějaký kostel nebo kaple, zasvěcená sv. Anně, tam ovšem pořádají též pouí. •Tak na př. „Sv. Anna" u Soběslave jest oblíbené místo, kde toho dne slaví se hlučná pouť, četně navštívená. Za velikého sucha přicházívají tam četná procesí prosebná, vedená knězem z děkanského chrámu.4)

V Benešově u Prahy bývala pouť na sv. Annu u Piaristu v kostele sv. Anny. Tam prý při zázračné soše sv. Anny na postranním oltáři nejeden nešťastník byl již vyslyšen. Jedna matka, jak mi bylo vypravováno,' šla