lavice jest prý stále zaprášená, any se nikdy dvě takové ženské nenajdou" — ale na druhé straně, je-li nějaká nevůle mezi manžely, zamlouvá se to, že „i svatí manželé Zachariáš s Alžbětou a Jáchym s Annou mezi sebou se znesvářili, ale oč, to že se zapomnělo a jen tak pro příklad se vzpomíná, chtěla-li by některá mladá žena od může odejít nebo si zoufat." 9)

Také pohádky nesou stopu kultu svatoanenského, jak vysvítá z moravské pohádky o princi se zlatým křížem na čele. Sv. Anna vystupuje tu mocně a šťastně obhajujíc pravdy i dopomáhajíc jí ? vítězství.10)

Selská pranostika moravská dí, že „kolik dní před sv. Jiřím vrba se rozzelená, tolik dní před sv. Annou se žne." u) Tamže říká se též: Svatý Jan (24. června) ubere na lyžičku, svatá Anna na polovičku (mléka kravám 12). Tak na bývalém panství Zlínském, kde si v tu dobu libují:

Na Hořicku v cechách: sv. Anna zavádí žence do pšenice.14) Někde říká se: Svatá Anna žito žala15) — nebo: Svatý Jakub seče, svatá Anna peče.16) V Klenci na Domažlicku říkají: svatý Vít kořen štíp, svatý Prokop kořen dokop, svatá Markyta hodí srp do žita, a jinde dodávají: svatá Anna srp vzala a žala.IT) Začínají totiž v krajích našich žně pravidelně v červenci; v krajích nižších, krytějších jsou již před sv. Annou. V Te-hovičkách blíž Uhříněvsi slyšel jsem mnohokráte, že: ? Anně svatý den se krátí. Moravský lid řídí se též tímto svátkem: Kolik neděl před sv. Jiří vrba se rozzelená, tolik neděl před sv. Annou se žne. — O svaté Anně žitečka se nažne. — Je-li zelí před Annou pěkné, je po Anně škaredé a opačně ls). Podle víry lidu na Horácku nemá se nikdo chodit koupat na den sv. Anny, sice se utopí.19) Dívky české znají také hru „na Ančičku".20)

Jméno Anna lid náš i moravský zná v nejrůznějších obměnách jemnějších, zdrobněných v něžné i v hrubších: Anna, Anča, Ančička, Anda,