patnější oběd, vzdálil se od ostatních stranou, aby neviděli, co má obědu. Mnohdy také vrátil hospodyni celý oběd, ale přepravený, oproti těm, kteří při robotě byli zaměstnáni, dřeli ostatní domácí bídu, vlášť děti. Tak u mnohého sedláka jedli doma plesnivý chléb a ta nej-patnější jídla, přes to, že robotní sedlák tehdy semlel roíně více obilí aspoň o jeden zásyp (== 20 měřic) než nyní. Oděv brali robotíři dle Iruhu práce a doby roční.

V zimě, když se jezdilo do lesa, robotíři oblékali roztrhané kožichy lebo pláště, a podpasovali se obřísly; boty omotávali do hader nebo něchů, a na ruce brali kožené rukavice. Týž stroj mívali při vození anoje; tu i v létě omotávali si boty hadrama a měchy, aby jim hnojůvka boty „nespálila". Jakmile začaly jarní práce, chodilo se „bosky" až do ukončení robot.

Robota vztahovala se jednak k dovážce dřeva, cihel, štěrku, hnoje, sena, obilnin, k orání a pod. — to byla robota jetá — jednak k sečení, vázání atd., to jest robota pěší. Dle ročního období byl povinen pod-Janý bud1 robotou jetou nebo pěší, ale robotoval celý rok, a to; domkář ('= co neměl nic, t. j. neměl vlastní usedlosti) robotoval 13 dní ročně, jhalupník8) (= co měl 25—27 měřic polnosti) 2 dny v témdni sám, poněvadž si pacholka a dívku nemohl „držef". V Hrušce pálíval cihly. Sedlák robotoval tři dni v témdni třemi koni, pacholkem a pohůnkem po celý rok. Od sv. Jana do sv. Váeslava- musil přidati ještě dívku, která však dostávala za to ročně v Kleuovicích a Hrušce 2 funty chleba, ve Vrchoslavicích 7 pecnů chleba, ale nedostala žádný. Kdyby se byla hlásila, byla by dostala ještě huby. Kdo robotoval, nejsa povinen zavedeným řádem, dostával denně něco chleba. Ěíkalo se „chlebíček se zlaté lopaty".

Na poli a lukách pracovalo se od 6 hodin ráno do 6 hodin večer, Tak dráb zvolal: „Doni," obrátil každý třeba v půli pole při oračce nebo vláčení, až brány a pluhy tak vylítovaly, co každý pospíchal. Jestli dráb večer dlouho robotíře nepropouštěl, křičívali naň (ovšem potichu za zády):

A v Popůvkách zpívávali:

Kromě práce. byl povinen robotíř odváděti vrchnosti ve Vrcho-siavicích „honový oves" a při honu zadarmo honiti. Sedlák sypal 2'/,2 měřice, chalupník s/1 měřice, v Obědkovicích 10 půlek ječmene i 12 rýnských stříbra. „Na zvěř na poli nesměl se aedlák velice ani aodívati. Koho chytili, že líčil oka, byl bit až třeba k smrti — opravdu! — za zajíce. A nechávali té zvěře tolik, že by nás byla pomalu sežrala."