Předchozí 0026 Následující
str. 13

nechť je on přítel, toho jemu nic nepasírovati, nýbrž všechny v stejnosti k odbytí přidržeti a tak strany přehlížení robot nub jinší škody on nebo domácí jeho žádných darův neb poplatkův nepřijímati mají pod pokutou 20 zl., kdyby se to na ně proneslo.

13. Kdyby oficíři nebo jinší sloužící něco panského od luk neb rolí užívali, na to on pozor dáti takové vyšetřiti a mě ihned přednésti má. Že on, jak prv dotčeno, má se téhož varovati pod pokutou 10 zl.

14. Poněvadž všechno do jedné Instructi se postaviti nemůže, co by povinnosť věrného služebníka s sebou přinášela, proto se já důvěřuji, že on pojezdný na všechno co by ku škodě i k užitku vrchnosti milostivé býti mohla, dobrý pozor dá; horší nepřipustí, nýbrž dobrý vedle své přísahy a povinnosti vyhledávati bude.

Dáno na zámku Dymokurským, Anno et die ut supra.

II. Instrukce „obršafářovi".

Létna 1704. dne 1. Jannuarij Janovi Jirsákovi, obršafáři při dvořích: totiž chotěšickém, slavíkovském, záhorském a sybillovském panství Dymo-kurskérau patřících následující Instructi vyhotovena a dána, vedle které on, pamatujíce na přísahu svou vykonanou, ve všem tak poslušně se chovati a pokračovati povinnen jest, jakož:

1. se jemu zapovídá v panských dvořích dobytka, krom v tom, kde bydlí, má dvou krav, na kterou jednu se jemu obrok dávati bude a na druhu sám sobě takový opatřiti a koupiti povinnen jest, nechovati, ani na rolích panských nic nejmenšího kositi pod pokutou 10 zl.

2. Na všechen dobytek panský, jak by se ten koliv jmenovati mohl, bedlivý pozor míti tak, aby takový dobře a co možná nejlépe hlídán a v čistotě chován; krmení letního času travou neplejtváním, zimního času obrokem suchým obyčejným způsobem tím čucháno nebylo, na potažní panský obzvláštní zření a pozor, aby zbytečně takový jak dílem i skrze čeládku k zhubení přeháněn nebyl, nýbrž slušně dle potřeby se užívati mohl.

3. Též v obyčejným a příležitým čase všechnu robotní práci, jak by se ta koliv jmenovati mohla, která při těch dvořích nevyhnutedlně by nastala a zapotřebí konati byla, časně naříditi a před sebe vzíti, tak aby všechno to k dobrému a k užitku milostivé vrchnosti se vší pilností a ochotností věrně vykonáno bylo, aby poddaní, jak potahem i pěší (na všechen způsob k tomu je vésti), časně do díla se postavili, a robotní povinnosť skutečně vykonati nezanedbávali.

4. Na stavení těch všech dvorův bedlivý pozor a zření míti a co v čase malém spraviti se může, časně oznámiti a k správě bez odkladu vésti, an by se co a jak zameškáním vinnou jeho vynašlo, za to on státi a odpovídati povinnen.

5. Poněvadž pak on obršafář přísahou, že milostivé vrchnosti věrným býti chce, se zavázal, pročež bude povinnen na dvory jemu


Předchozí   Následující