tak mocné a dostatečně, jakobychom my tu sami osobně přítomní jsouc učiniti mohli, a to k zisku i k strátě. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu pečeti naše opatskou a konventskou k tomuto listu našemu mocnému dali sme vědomé přitisknuti, jehož datum na klášteře našem Sedlci v sobotu před nedělí provodní létha oc. osmdesátého devátého.

1599 d. 22. třesná v Přebosích. — Mikuláš Přebosský se Zá-smuJc šádá radu města Kouřimě, aby opět do věšení vsáli Rosinu, poddanou jeho, ¦ která dceru svou k mslům, hlavně jak kráoy sušiti, vyučila.

Službu svú vzkazuji. Slovutné a vzáctné oppatrnosti páni přátelé a sousedé moji milí! Zdraví, při něm jiného všeho dobrého přeji vám věrně rád. Oznamuji vám, kterak dnův nedávno pominulých Rozina, poddaná má a někdy žena Jiříka Jakoubkového, proti jistému zápisu a zá-povědi u vás při městě Kouřimě se za několik dní zdržovati jměla. Což nepochybuji, že i grunthův mejch se nechybila a jakému lotrovství a kouzlům dceru svou vycvičila. Nebo jak mi ze dvoru mého k ní mateři své byla vylouzena, odešla; a jak se zase do dvoru mého navrátila, o čemž sama před lidmi povídala, že ji tomu mátě její naučila, aby krávy ve dvoře mém sušila, jim vody třikrát spátkem aby dělala: nejprvnější vodou aby do dvéří, kudy krávy chodí, přelila a druhou vodou aby před sebe kropila; třetí vadou sekaninu, vezma ji do fěrtochu, zmíchala a tu sekaninu do stírky mezi jinou aby hodila. Item topinky dvě křížem aby usušila a ty aby kravám do nápoje hodila. A též nějaké listí zelený do sekaniny aby dávala. A když trávu budou nositi, aby jakési semínko do té trávy sypávala, kteréhož na dolích dosti roste. Tak že krávy schnouti budou a dojiti nic nebudou. I nevěda, co se to opět ve dvoře mém děje, ano i já znovu na zdraví svém velmi těžce sem soužen, nad čímž Pánu Buohu samému by se poželeti mohlo, a jinače tomu rozuměti nemohu, než že to všeckno původem ďábla a příčinou její Roziny, poddané mé, se děje. I poněvadž jistí rukojmové za ni Rozinu při právě vašem zapsáni jsou jako Matěj Kocháneckej, soused váš, a někteří lidé osedlí poddaní na gruntech urozeného pána Václava Voděrad-ského z Hrušová a na Dobřeni, pročež vás, moji milí páni přátelé a sousedé, přátelsky žádám, že předně o tomto mém psaní Matějovi Kochá-neckému oznámiti nepominete, ano i skrze psaní vaše panu Václavovi Voděradskému oznámíte, aby ji Rozinu, poddanou mou tíž rukojmové, odkavad a z kterého vězení od vás z města Kouřima vyručili, do téhož vězení zase dostavili. . Nebo, kdyby se toho od nich nestalo, věděl bych dále k nim nepomíjejíc pořadu práva o pokuthu hleděti. O ní pak Rozině, když do téhož vězení dosazena bude, vás žádám, že mi skrze psaní vaše to v známost uvedete. Já maje sobě dáno znáti, neprodlévaje budu věděti vedle práva a zřízení zemského kterak dále k ní přikročiti.