dobře zřizoval zboží svá, tomu nasvědčuje následující zápis, týkající se správy jelio mlýnův: „Stala se jesti úmluva mezi panem Pesíkem z Kun-valdu s jedné a Benešem někdy z Libochovic, mlynářem jeho, s strany druhé takováto, že svrchupsaný Beneš mlynář má dělati na mlýnech svrchupsaného pana Pešíka za pět let pořád po sobě zběhlých, od zápisu tohoto počítajíc, svým životem všechna díla, což bude potřebí ? těm mlýnóm i k domu; a cožby potřebí bylo více dělníkóv jemu ku pomoci k dílóm velikým, ješto by sám toho nemohl stihnuti, těch má jemu svrchupsaný pan Pesík více dělníkóv dáti. Ale Beneš těm všem dělníkům přidaným má jim svú ztravu dáti, dokudžby ta díla trvala a kolikrát by toho potřebí bylo. Také svrchupsaný Beneš má čtvrtý groš všech puožitkóv sobě bráti a také čtvrtý vepř kupě sobě chovati. Ale ? masopustu má sobě dva vychovati a těch má toliko za osm neděl chovati. Dále svrchupsaný Beneš má kola, palce, hřídele, kladice, ževy, lopatky, oblúky, luby, kamení vše sám dělati, a také má zase čtvrtý groš nadělati na kola, na hřídele, na palce, na kladice, na ževy, na lopatky, na luby, na oblúky, na kamení, na železa všechna i na cepy, na oškrdy, na ocelování i na všechna dílná železa krom nových, jenžto sám pán udělati má. Také držkolnému prutu hnoji i dělníkóm, což dělají na jeze, má čtvrtý groš přiložiti. Než beraní kole to pán sám má kupiti. Ale on má je všechno zostřiti a s dělníky na jezu býti, a to zpravovati a pán sám má těm dělníkům, ježto beranem tepů, má platiti. Také týž Beneš má písaře i jinú čeleď chovati, ale ze spolka písaři mají platiti. Než kúry spolu mají kupovati a Beneš má je nadepsanému panu Pesíkoví na poli chovati. Dále svrchupsaný Beneš podvolil se jest, jestližeby v tom času s svrchupsaných mlýnóv odšel a zběhl, nežby těch pět let minulo, aby jižpsaný pan Pesík, kdežby ho kolivěk nalezl neb optal, mohl jeho vzíti, jakožto svého jej jeti, držeti, věziti a s ním učiniti jakožto s svým a proti tomu nemá se sbraňovati žádným právem světským, ani duchovním, ani kterú mocí neboli jiným obyčejem kterakkoli vymyšleným, ale s ním neb s jeho poslem má jíti, kamž rozkáže, beze vší odpornosti, s takovúto však výmluvu a výminků mezi nimi znamenitě učiněnu: Jestližeby týž Beneš kterého kusu z svrchupsaných kusóv nezdrzel a nesplnil tak úplně, jakož se napřed vypisuje a k tomu napomenut byl od svrchupsaného pana Pešíka, aneb od jeho úředníka [po]prvé, druhé, třetí neb čtvrté, aby to upravil a toho polepšil vedle zavázání nahoře psaného. A ne-opravil-li by toho skutečně po čtvrtém napomenutí, tehdy v měsíci, od toho čtvrtého napomenutí počítajíc, bude moci týž pan Pesík jeho odbýti a preč jemu kázati a sobě jiného mlynáře na jeho místo dobýti a vzíti, kdož se jemu najvíce hoditi bude, bez téhož Beneše překážky a odpornosti i všech jiných lidí, nebolito dědicóv jeho. Také svrchupsaný pan Pesík slíbil jest a tímto zápisem slibuje již jmenovanému Benešovi mlynáři svému všechny úmluvy nadepsané, v tomto zápisu položené 1 každú z nich zvláště ctně a právě zdržeti do času nadepsaného beze všeho zmatku a proměnění všelikterakého. Actum in cońsilio ff. III. ante Fabiáni. Anno Dom. oc. 1445. (Archiv m. Prahy, 2099, str. 9O3a.)