Tuť s důvodem proměna povětrnosti předpovídati můžeme, poněvadž se (o vždy domejšleli dá, když povětří parami naplněno jest.

Slunce pěkně zachází, bude pěkné povětří. I to pravíme, když měsíc čistý a jasný jest. Slunce a měsíc nemají vždy stojnou podobu, toť záleží na parách, v povětří se zdržujících. Vidíme-li slunce čisté a jasné, není povětří parami naplněno; vidíme-li je počervenalé, ohnivé, . tuť se mnohé páry v povětří vznášejí, a dát se na změnu povětrnosti hádati; jako věřiti můžeme, že jasná povětrnost potrvá, když čistě a jasně slunce zachází.

Suchý březen, mokrý duben, chladný máj, v stodolách ráj. Když povětrnost v těchto měsících tak spořádána jest, jest ouroda pravdě podobně ? očekávání. Neb když v březnu země suchá, dá se dobře vláčeti, a símě dobře zadělati; neb hospodářové praví: Na zimu zamaž, a na jaro zapráš. Vlhkosti dubna pomáhají zrnu, by klíčilo a sešlo; a při chladném máji nepřeroste obilí, kteréž se pak přižínati musí, což hospodářové jednou žní nazývají; při chladném máji nesypa se také tráva tak zhusta, až by obilí dusila. I seno může se dobře zdařiti, neb při velikém mokru žádná dobrá tráva neroste; počíná teprv růsli, když se země usadí, a při tom kyprá a vlhká jest. Jestli máj příliš teplý, vypaří se síla rostlin, a dobré trávy se neurodí.

? také nerozumná zvířata mohou, jistým znamením povětrnosti býti, protože smyslové jejich bystřejší a ciledlnější jsou než smyslové člověka. Hlasem svým dávají na. jevo příjemné, neb nepříjemné pocito-vání, a tudy ukazují následující změnu povětrnosti. Návěští o změně povětrnosti předcházejí na 24 hodin, jak to na barometru spatřujeme. Proto držíváme kokrhání kohoutů a hohtání sov za návěští, že se povětrnost změní. Poněvadž se ptactvo v jasnějším a řidším povětří zdržuje, kde změna povětrnosti počátek bére, než se to v dolejším oboru pozoruje: můžeť ptactvo pohybováním a křikem to oučinkování, které povětří na nich působí na jevo dáti, a tak změnu povětrnosti oznámiti.

Když dešťové žížaly u velikém množství z země vylézají, pavouci z tenat vycházejí, včely 'z oulů nechtějí, neb jen na blízku poletují, když hovadnice, komáři, mouchy a blechy ? nevydržení píchají, kachny a vodní ptactvo se potápí, psi trávu kousají, rosnice neb skokani v sklenici chovaní na dno sedají a vodu kalí: to máme za znamení na-slávajícího deště. Když se kyselé mléko do hrnce vlije, na několik loket do ohně, neb na jiném teplém místě postaví, dá se též na něm změna povětrnosti seznati. Čím bělejší, a těžší sedlé mléko na vrchu státi zůstává, tím menší čáka na déšť. Málo neb hodně-li řídké po hrnci se rozlívá, to může barometrem deště, ale i také toho býti, jak mnoho pršeti bude. Jistě následuje déšť, počne-li padati, a řídké se zdvihá.

Když divoké husy lítají, blízko jest zima. Tyto husy znamenají příchod zimy, pročež zdvihnouce se letí z mělkých vod na hlubiny, které tak lehce nezamrznou. Též i jiné ptactvo stěhuje se od nás na zimu a letí do teplejších krajin.