Pozoruje to krupař, domníval se, že pacholíka, rovněž tak jako jiné, hrůza z mlejnice vypudila, a rychle se tam vkroutil, by dle obyčeje svého pytle moukou naplnil; což se mu však tenkrát nepodařilo. Neb pacholík vyšed před mlejn, v malém podálí v potoku ženskou osobu (bylať to manželka krupařova) spatřil, která jak jej přicházejícího zočila, se na outěk dala a tím úprkem pacholíkovi již strašení podezřelé učinila. Navrátil se tedy tiše do mlejna, by chasu spící zbudil a co viděl vypravil. Jak ale se podivil, když vkročiv do mlejnice, osobu poločernou zhlídl, jež mouku s truhlíka do pytle hrnula. Zmužile ? ní přiskočiv, živé strašidlo za krk popadl, ním na zem mrštil, a činiv pokřik, spící mlejna obyvatele zbudil. Jak užasnuli všickni, když v osobě strašidla krupaře známého viděli! — Zastyděli se a pacholíkovi poděkovali, že je od nevčasné bázně a pověry osvobodil. — Krupař, jsa právu dodán, vše dobrovolně vyznal a podle předpisu trestán byl.

Takového aneb aspoň podobného původu jsou pověrčivé oné nesčíslné povídačky o strašidlech. Ó, byť bylo možné, je všecky stejným způsobem vyložiti a škodlivou bázeň přeď strašidly vypuditi z srdcí lidských!

@NZ@ČASOVÉ ZPRÁVY.

* Zemřeli. Žalostnou zprávu podáváme o smrti váženého spolupracovníka Ant. Šolty, professora v Chrudimi, kterýž dne 31. července r. 1899 v Chrudimi zemřel. Zesnulý stál od začátku v předním šiku spolupracovníků českého Lidu, jenž zesnulého. uvedl do literatury odborné, a svou horlivostí o zachování památek, svou příkladnou pečlivostí při sbírání látky starožitnické a národopisné pojistil si trvalou paměť v dějinách národopisného ruchu v letech posledních Budiž čest jeho památce. — Wilh. Schwartz zemřel 16. května 18!)!), zakladatel známé školy mythologické, spisovatel studií: Der heutige Volksglaube und das alte Heidenthum 1849, 'Z. vyd. 1862; Ursprung der Mythologie 18C0; Die poetischen Naturanschauungen der Griechen, Kömer und Deutschen in ihrer Beziehung zur Mythologie (1. Sonne, Mond und Sterne 1864, 2. Wolken und Wind, Blitz und Donner 1879); Indogermanischer Volksglaube, Ein Beitrag zur Religionsgeschichte der Urzeit. Viz obšírně v nekrologu Zeitschr. d. Ver. f. Volkskunde IX. 3. 1899, Berlin, str. 328—3?? od K. Weinhold a. Redaktor č. Lidu vděčně vzpomíná, jak od počátku věnoval zesnulý badatel německý pozornost také našemu sborníku, posílaje pravidelně svoje publikace a otisky svých článků redakci č. Lidu ? recensi.

* časopisy nové. Das deutsche Volkslied, Zeitschrift für seine Kenntnis und Pflege, Unter der Leitung von Jos. Pommer und