kdož by to vše spočítal? Pečivo moučné i masité odnáší se do hospody, kde se klade na veliký stůl, jehož střed ostává prázdný.

Již jsou práce dokonány, dea se chýlí ? večeru, ženy se strojí a zdobí co možno nejlépe, jen hospoda jest prázdna, tam nesmi žádný muž, a ti, již tam byli druhdy pány, . stojí před ní a u plotů v skupinách čekajíce, jako druhdy ženy činívají, až budou směti vejíti.

Ženy shromažďují se zatím v domě, v němž měly první porady, a prohlížení jedněch druhých a řečem by nebylo konce, kdyby se konečně nedostavila muzika. Ta zahraje před domem veselé zastaveníčko a ženy seřaďují se v průvod. Napřed jdou hudebníci hřmotně hrajíce pochod, za nimi nesou ženy opentlený věnec (pečivo), posléze jdou ženy párem a vše ubírá se ? hospodě mnohdy notnou oklikou. Teprve když vešly ženy do hospody, smějí tam i muži.

Představme si obyčejnou vesnickou muziku, avšak na ruby. Muži sedí na lavicích kolem stěn, ženy daly si naliti piva, nosí jim zavdanou a berou je ? tanci. Jak se druhdy chovávají muži, tak chovávají se dnes ženy, úlohy se vyměnily. Muž, který o „Kateřině" požádal ženu za tanec, dopustil by se nejapnosti jako jindy žena, která by se sama nabízela. Za zpěvu, tance a žertu slaví ženy „svůj" den. Mnohá hodí muzikantům stříbrňák, zazpívá neb dá zahráti a poroučí si „solo", jež s vyvoleným, ovšem že svým vlastním mužem, pretancuje, a ten je na takovou poctu nemálo hrd — vždyť žena mu odplácí, co snad sám za svobodna jí učinil. Věnec položí se na prázdné místo uprostřed stola s pokrmy.

Nastává půlnoc a s ní „volenka". Tu teprve smějí muži voliti si tanečnice. Ženy „nevolené" upravují zatím stoly, ? nimž zasednou po tanci mužové. Hospodyně zatím rozkrájejí věnec, z nějž dostane každý účastník kousek, přinesou i jiné moučné pečivo a z ohromného hrnce kávy nalívajíce do menších hrnečků, předkládají obé mužům zpívajíce: Naše je lepší než vaše, vaše se na naše kaše.*)

Po kávě následuje pečeně a pivo, a když se všickni i s muzikanty najedli, pustí se opět do tance, jehož se smí nyní účastniti i svobodná chasa, dosud očumující. Jen výjimkou účastní se se ženami některá svobodná slavnosti Kateřiny i před půlnocí. Eáno hudba vyprovází jednotlivé hospodyně domu.

Tím končí Kateřina, den ženský. Kdy asi počala, těžko říci, ale že zaniká a snad brzy docela zanikne, jest jisto.