„Spravedlnost" (šibenice) ve Mšeci.

Při založení nové knihy pamětní městečka Mšece dal městský rychtář Josef Pechoč sepsati do ní ze staré, potrhané a nyní již zmizelé pamětnice několik zajímavých zpráv, týkajících se ponejvíce práva útrpného ve Mšeci. Ač psány jsou kuse a nesouvisle, slohem a pravopisem místy velmi pochybným, podávají, spojeny, urovnány a poopraveny jsouce, pěkný celkový přehled.

Městys Mšec na Slansku sluje v ústech lidu všude jen Kornouz. Král Vácslav IV. míval prý tu lovecký zámeček (Gŕarnhaus), v němž uložena byla tenata — německy Jagdgarne —¦ odkud prý české jméno Kornouz vzniklo. Tak aspoň vypravuje Vidimský v Städtewappen str. 63. a mnoho jiných kronikářů. My však víme, že již v listině výše řečeného krále z r. 1368 přichází pojmenování „Cornuss". Že osazen byl mnoha Němci, shledáme níže.

Mšecká „spravedlnost" postavena byla dne 23. máje léta 168S z dubových trámů, a to na místě sřícené mučírny, se žebříky za městečkem v poli „na háji". Když pak po 50 letech velkým větrem poražena byla, usneseno bylo, aby „nová spravedlnost" pro zachování daného práva zase vystavena byla a též na místo shnilého dubového, dřevěného kamenný pranýř s potřebnými kruhy, stupněm a do něho zapuštěným loktem pražské míry vyhotoven byl. Usnesení to stalo se za dobré paměti urozeného a statečného vladyky pana Vojtěcha Hynka Mtillera z Rottenburgu, toho času správce panství kornhauzského.

Tento správce, jenž městečku jako někdy pan Kašpar Ignác vládl a se všemi dobře smýšlel, obci poradil, aby požádala v slušné poníženosti svou poručnici, vysoce osvíc. knížecí milost paní Eleonoru kněžnu ze Švarcenberků a vévodkyni na českém Krumlově, a dala si zetěm jeho Janem Vrbou Nymburským prosbu německou vyhotoviti. Což se i stalo; a přímluvou urozeného a statečného vladyky pana Vácslava Dominika Chládka, zřízeného hejtmana panství Postoloprt-Kornhauského, statku Toužetína a Velkého Lipna s Kounovem, odeslána byla.

V knížecí této resoluci přihlásila se obec o výkaz dubů, které, postoloprtský pan polesný, a to urozený a statečný vladyka pan Ferdinand Müller z Miiltenberka za tak nazvaným rybníkem „Punčochou" u přítomnosti mé (rychtáře Pechoče) anebo bažantníka Jana Miildorfa v žehrovickém hájemství v stráni vykázal. Když pak ten panský kaprovný rybník v měsíci lednu zcela zamrzl, poraženy byly jmenované duby a robotnými povozy po něm ? pazderně na plac přivezeny byly. Z korun stromů nasekati dala obec války a sáhové dříví. Přes léto, když duby dobře proschly, „svoláni byli dne 25. septembru léta 1738 z celého