str. 86
panství tesaři, mlynáři a jinší se sekyrami pracující řemeslníci, aby osekali kmeny z dobře vyvětralých dubů pro novou spravedlnost neb šibenici o třech sloupích." ? ozdobě její napsal „plavajzem" konšel Jiří Vojtěch Hanza na jeden sloup letopočet „1738 dne 25ho septembru", jež dlátem vysekal „tak nazvaný panský mlynář Vácslav Cimrman".
„Po vyhotovení těch tří sloupů, trámů a pantů dne 26ho vše na jeden panský a na tři selské, po čtyřech koních spřažené vozy naložili a ven na plac místa spravedlnosti pod panským ovčínem sem ? městečku na vrch nejprvého pole s největší počestností, v pořádku, s právem, se zbraní a s muzikou městečkem doprovodili. Šibenice byla v přítomnosti množství lidu postavena, a aby spojené panty nezahnívaly, plechy železnými zaopatřena byla.
Měšťané a řemeslníci měli několik valdhoren, huboje a housle. Guttensteinský marš hrajíce, a česká strana zase housle, polní buben a dudy s Moskvánským maršem zvučně tlučíce, ten veřejný tah skoncovali. Po ukončení, v plném pořádku sem do městečka na trunk dobrého piva obcí opatřeného se navrátili. Ty marše oba dva zde notami vysázené pro památku ? spatření jsou.
Prve ale, než nová šibenice postavena byla, musel odstraněn býti osamělý sloup, zbylý ze staré, postavené roku 1688. Ten „podťal ras či pohodný oujězdský. Karel Vála, jenž popravního mistra roudnického syn byl, potom pařez ze země vydobyl, a na své káře domů ? spálení odvezl, poněvadž se ho žádný poctivý člověk dotýkati nechtěl." ? tomuto výkonu přijíti musili nejen domácí, nýbrž i z celého panství řemeslníci, vyzváni byvš« správcem knížecího úřadu.
Postavení nové šibenice přítomen byl i soused z české strany*) jakýsi „starý Bedřich Bláha, stár okolo 65 let, který vypravoval, že on, slouže tenkráte ,za pohunka, na tu předešlou, roku 1688 dne 23. máje nově postavenou spravedlnost, z „jezírek" na panském voze duby voziti pomáhal a ještě při tom že nápravu zlámal."
Mimo spravedlnost postaven byl téhož roku (1738), dne 11. októbra na místě shnilého dubového pranýře nový kamenný „pro větší trvanlivost z Kalinovského (snad kalivodského ?) kamene bílého a stupeň z červeného tvrdého Srbečského". Opatřen byl potřebnými kruhy a zapuštěn byl do něho železný loket pražské míry.
„Toho času panoval z předu psaný pan správce Vojtěch Hynek Müller z Rottenburku. pan obroční Josef Jan Světecký z Cencie a pan dvorní Martin Hörlitzer. Z německé strany rychtář pan Václav Šulc, kon-
*) K vysvětlení názvu „strana česká" a „německá" služiž, že strana česká byli rolníci, strana německá pak řemeslníci a obchodníci, kteří obdaivni byli některými právy a privileji, jak bývalo zvykem ve městech královských, dlf! bývalého práva německého. Názvy ty neměly tehdy smysl rozdílu národnostního, jako spíše právního a soudního. — Koku 1842 zrušena byla knížetem Janem ze Schwarzenbergů „rychta česká" a pro celé městečko toliko jeden rychtář ze strany německé knížetem jmenován byl.
