se mi nic nestane. Žena zasejk muži přisvěčila, dala mu jídlo na cestu a on šel. Na cestě přišel do vesnice a šel kolem domku, kde zdrovna provazník dělal moc dlouháncký provaz.

„Nač děláš ten provaz?" povídá kovář.

„Na prodej," přál na to provazník.

„Prodej mi ho, do ví, nač se mi nešikne," zasejk povídá kovář.

Provazník kováři provaz prodal, a ten si ho dal do mošny, co v ní měl jídlo vod ženy na cestu. Potom šel dálejc.

Brzy přišel zasejk do jiný vsi a na kraji uviděl kovárnu. Zašel tedy ku svýmu karamádu a u toho viděl, že dělá píku.

„Ty, karamáde, prodej mi tu píku, do ví, nač se mi nešikne," přál kovář.

„I jo! Náš ponocnej jí eště nepotřebuje a než jí bude potřebovat, udělám mu jinou."

Kovář vzal piku a šel dálejc. Přišel ? houští a viděl, že se tam něco mele. Bál se, protože si myslil, že je tam čert. Nevěděl, esli má jít dálejc, nebo ne. Potom vzal píku, napřáh jí proti křoví a šel; ale nenašel tam čerta, nýbrž zajíce chycenýho do voka. Zajíc byl eště živej. Vodvázaľ zajíce, dal si ho do mošny a potom šel zasejk dálejc. Dyž vyšel z lesa, viděl před sebou velikánckej vrch; nevěděl, esli má ít dálejc, nebo ne.

Potom šak šel dálejc. Těžko lez do kopce a moc se udejchal. Koz-hlížel se do kolečka a tu uviděl v dálce velikej voheň a vokolo něj vobskakovaly vosoby a ty na kováře kejvaly, aby k nim šel. Nejčkyn se kovář vopravdu bál; tolik vosob u vohně a on sám;. neměl se čím bránit než píkou. Nechtěl ít dálejc, ale potom si myslil, dyby šel zpátky, že by vosoby u vohně věděly, že se bojí a utíkaly by za nim, proto rozhodl se, že pude ? vohni. Dyž přišel až k volmi, viděl, že sou to samí čerti. Neničko zpátky nemoh, proto aby ukázal, že nemá strach, zařval na čerty: „Co tu děláte, roto čertovská?"

„Hlídáme princeznu, co byla moc pyšná, a lidi jí nenáviděli. A co ty tady chceš?" volali čerti.

„Du tu princeznu vyslobodit," řek kovář.

„Ho, ho!" přáli čerti, „náš kníže nás ustanovil, abysme jí hlídali a my ti jí nedáme."

Nynčko řek kovář: „Nedáte-li mi tu princeznu, tak vám tady vystavím klášter moc velikej; mám tady měřiče a ten vám vyměří, jak bude ten klášter velikej."

Kovář vyndal z mošny zajíce, přivázal ho na ten dlouhej provaz, co koupil vod provazníka a potom zajíce pustil; ten utíkal, dokavad provaz stačil a potom běžel do kolečka. Čerti zhrozili se, dyž viděli, jak bude velikej ten klášter. Aby jim ho tu kovář nevystavěl, dali mu princeznu, a ten jí vzal za ruku a utíkal pryč. Zajíce na provázku zase přitah a skoval do mošny.

Dyž přišel satanáš, kníže čertů, ptal se po princezně, čerti povídali mu, co se stalo. Satanáš zlobil se a poručil jednomu čertu, aby