Princezna udělala, jak jí čert radil; dala děvejce moc peněz a poslala jí, aby našla ve vsi starce a dala mu ty peníze, ale pod tou podmínkou, že jí poví hádanku.

Služka šla; dyž přišla ke starci a pověděla mu co chce, tu stařec vyndal hůl, co měl pod slamou skovanou, a tlouk tou holí tu děvečku tak, až padla a zamazala se. Potom jí z maštale vyhodil. Služka utíkala, do zámku, ale nešla ? princezně, nýbrž vlezla si do pece a tam se skovala, aby se usušila.

Dyž služka furt se nevracela, radil čert princezně, aby poslala druhou. Princezna poslala tedy druhou služku. Tej se však nedařilo vo nic lepší než tej první. I ona, dyž se vrátila do zámku, nešla ? princezně ale vlezla taky do pece.

Dyž se i druhá služka nevracela, řek čert princezně: „Milá princezno! Služky nic u toho starce nepořídí, musíš ít sama, abys ho přemluvila, aby ti hádanku pověděl."

Princezna se tedy voblekla, vzala hojnost peněz a drahejch kamenu a šla. Dyž vešla ? starci, prosila ho, aby jí hádanku pověděl a nabízela mu peníze; ale starec vzal březovou hůl, silnější než byla, ta co s ní vyplácel služky, a natlouk princezně tak, až z ní krev tekla. Dyž jí dost •nařezal, vzal jí za ruku a vyhodil z maštale tak pruce, že padla do protější jámy s hnojnicí a celá se zamazala-

Princezna těžko vylezla; dyž se dostala ven, běžela čerstvě do zámku, ale nešla do svejch pokojů, nýbrž běžela k peci a chtěla tam vlest- Strkala tam hlavu, ale něhdo jí tak moc do hlavy hodil, že vod pece vodlítla. Dyž stala a podívala se do pece, viděla tam sví služky. Taky služky poznaly svou pani a hned jí do pece pustily.

Čert viděl, jakej osud potkal princeznu a dvě děvečky, proto poslal tam ? peci třetí děvečku s vodou a šaty, aby se princezna i ty dvě děvečky mohly převlect a umejt.

Dyž princezna přišla do svejch pokojů, voznámil jí sluha, že. si musí vzít Jeníka za manžela, protože hádanku neuhádla. Vopravdu druhej den rozkázal král, aby se svatba vodbejvala. Jeník byl šťasnej a na starce ve stáji zapoměl. Teprv druhej den si spoměl. Hned ? němu pospíchal. Dyž stoup do maštale, řekl stařec: „Jeníku! Jeníku! udělali sme si spolem, že všecko budeme mít na polovici, ale ty si na mě zapoměl a ani na svatbu si mě nepozval."

Jeník litoval, že stařečka nepozval, a prosil ho, aby mu vodpustil; potom žádal na ňom, aby šel s ním do zámku, a aby si vzal všeho polovici, co v zámku najde. Nic nebylo Jeníkovi líto, ale toho se bál, aby si snad stařec nechtěl vzít polovici princezny.

Jak stařec stoup do pokoje, vytáh svůj meč a princeznu na polovici rozťal. Jeník zoufale výkřik, dyž viděl svou ženu roseknutou a zvolal na starce: „Nejčko nebudem mít z ní žádnej nic!"

Ale stařec vyndal z kapsy mazání, namazal mrtvou princeznu a hned vyskočila dívka hezká, hezčí než byla dřív.