Josef Jireček o tradicionalní literatuře.

Dne 8. března 1879 byl jsem vyslán jako delegát »Pohádkové kom-misse« liter. řečn. spolku »Slávia« k Jos. Jirečkovi, abych přinesl některá dobrozdání jeho, týkající se tradicionalní literatury českého lidu. Jos. Jireček uvedl v podstatě to, co zde podávám a co jsem sobě při návštěvě poznamenal a ihned bezprostředně po návštěvě doma zapsal.

U každého národa byl prvopočátečný názor o přírodě tentýž, to jest ten povšechný kultus přírody, který se nedá setřít. Na každý národ pak zvlášť účinkovalo jeho ponebí; klima mělo rozhodný vliv na veškeré názory lidu. Povážíme-li, že na lid slovanský a jeho vnímavost působila předně povšechnost plemene indoevropejského, a vlastní pohlížení Slovanů na svět, tuť sluší rozděliti kritikovi látky bájeslovné : 1. týkající se kmene indoevropejského vůbec, 2. Slovanů, 3. Cechů (Gechoslovanů). V dobách, kdy ještě literatura neměla takového vlivu, a kde bájeslovné památky národů byly ústním podáním, dal se vývin a postup takových památek snadno stopovati; avšak v době nynější, kdy literatura tak zasáhla v lid, že člověk přečet' něco, prohlašuje to po letech za zděděnost po svých předcích, Bůh ví, z jaké minulosti, jest největší opatrnosti sběrateli a kritikovi potřebí. Budiž provázeno vše příklady. Tak rusalky, zdá se, že nebyly nikdy vybájeny lidem českým.') Jest silné podezření, že pocházejí od Řeků (slavností »Rosalií«), odkudž snad se dostaly Jihoslovanstvem na Rus. Co Šafařík psal o rusalkách v Musejníku jest na přesných dokladech stavěno a pravdivo. Když pak žádal vlastence, zdali by oni nevěděli, jestli takové památky u Cechů jsou, odpověděno mu velmi krásně od jednoho faráře(?) fakty tak -jasnými, že se pravdivost jich nedá upříti. Článek pozoruhodný.

Povážíme-li, že Řekové v bájesloví svém byli první, že jejich mythologie byla první a rychle stvořena, jak opět rychle zanikla, že její drobty jest těžko ve spisech roztroušeně hledat, kdežto mythologie Římanův potrvala mnohem déle (a tudíž nám mnohem přístupnější jest), povážíme-li obé to a vliv jejich na bytí a mysl Slovanův, tož těžko ovšem nyní jest odděliti původní naše od vypůjčeného. V Čechách pak zvláště účinkovalo bájesloví Němcův. Neboť věk XIV. byl úplně u nás podroben nákaze. Německé obyvatelstvo sem se přistěhovalé přineslo i své názory a ty (ač již se Němci počeštili v budoucnosti) ostaly domovem zde. Tak na př. báje o Perchtě (Perachtě = skvělá, jasná) jest úplně německá pověst a u nás se vžila.