str. 169
tedy nezávazné. Po souhlasu obou rodin skoncuje se pak hravě takový převrat rodinný.
Důkladnou smlouvou a knihovně zajistí se všecko, zvlášť věno, podíly druhým dětem a výminek — leckdyť i vlastní děti sklárnou — a staří vysloužili, ustupují mladší síle a jdou na odpočinek.
Odchodem na „vejminěk" končí u nich životní povolám a také tak to považují, vědouce, že ani jinak býti nemůže. Často říkají: „No — matko, už jsme dodělali. Teď jsme jen na obtíž."*)
A mladí? Pojem i požadavek lásky a štěstí kotví u nich v tom, aby druh druhu dobře hospodařil, a v spokojenosti rodinné, jež je toho výsledkem.
Příloha.
? malé ukázce poměru mezi dětmi a rodiči i podrobností při zaopatřování těchto obou sloužiž výtah z nedávné knihovní historie usedlosti č. 5. v N. Usedlost ta má 40 korců výměry a je půlstatkem, který po rozdělení (r. 1810) zbyl ze statku téhož čísla.
Dle záznamu sub praes. 14. listopadu 1873 č. 7278 v pozemkových knihách ? kr. okr. soudu v Benešově zdědil po zemř. Jakubovi B. právo vlastnické nejstarší syn Ján. Ve smyslu poslední vůle zůstavitele jest knihovně zajištěno: Nezl. synu Františkovi 700 zl. r. č. s 5% úroky od dosažení 17. roku, 33 zl. na nábytek, 20 zl. na vyučení nějakého řemesla, jeden pár běhounů a zástavní právo za povinnost nezl. Františka školou a šatstvem opatřiti; matce Kateřině (ženě zemřelého) 300 zl. r. č., výměnek a zástavní právo za závazek na výživu nezl. Františka až do vyučení řemesla každoročně tři strychy žita a jeden strych ječmena přidávati.
Po zemř. otci Janu B. přijal odevzdací listinou sub praes. 28. prosince 1883 č. 15.091. ve sbírce listin u téhož soudu uloženou statek opět nejstarší nezl. syn Václav a dle přání zemř. otce a pozůstalé matky jest pojištěno:
Druhým dětem Janovi, Matěji a Josefovi po 300 zl. a tomuto (poněvadž nebyl vyučen žádnému řemeslu) jedna kráva v ceně 40 zl., Marii, Kateřině a Anně po 300 z], a jedné krávě v ceně 40 zl.; matce Františce část 300 zl. (kterou tato sobě v čas potřeby po menších částkách může dáti vypláceti) a doživotní bezplatný výměnek (který je v odevzdaci listině podrobně definován takto):
S hospodářem společný a teplý byt a společné užívám veškerého příslušenství. V případě kdyby výměnkářce toto společné užívání se nelíbilo, má nároky na byt ve zvláštní slušné světnici, v kterémžto případě povinen bude hospodář výměnkářce každoročně dodávati 3 m. polenového dříví a 15 metr. centů černého uhlí. Dále užívání komory v síni.
Mimo to obdrží výměnkářka každoročně v dobrém čistém předním zrně 6 hekt. žita. 2 hekt. ječmena, 1 V, hekt. pšenice, '/2 hekt. hrachu, 3 hekt. ovsa, dále 15 hekt. brambor, 10 litrů máku, 25 kg. soli kuchyňské, 3 litry oleje, % hekt. nakládaného zelí, třetí díl ovoce a 20 kg. vepřového masa.
Hospodář bude povinen své matce Františce jednu krávu, kterou si ona sama z všeho dobytka vybrati může, mezi svým dobytkem živit a uklízet a když tato kráva starší bude, při té samé ještě jedno dobytče na odstavu živit, aby sobě při té starší krávě mohla mladou vyhlídat.
*) Krásný příspěvek povahopisný podává Frant. X. Svoboda v 5. jednám „Rozkladu", kde životní názor výminkářň — snad po celých cechách v podstatě stejný — tak případně charakterisuje. .
|