které tu byly, sebravše, odnesli. Ano, když stejně surově vyplenili tamního direktora, ku štěstí jeho nepřítomného, na to kaplanu zámeckému, jakémusi minoritu P. Chrysantovi Drahovi vykastrováním hrozili, jestliže hotovými penězi se nevykoupí, pročež chudý kněz zastrašen vyhověl jim, dav jim 16 zl., jichž si ušetřil na oblek. Druhého dne tento dav, který den ode dne rozmnožoval se zlotřilými lidmi ze všeliké chásky a luzy, rozdělil se na dvě části, z nichž jedna obtížena nabranou kořistí, vracela se ke svým horám a na cestě obydlí moje obmýšlela zpustošiti.

To prozradil mně hospodský Trotinský, avšak dal mně zlý ten úmysl věděti teprve kolem prvé hodiny po poledni, ačkoli P. P. kaplani den před tím pozdě v noci totéž zvěděvše, ještě téže noci jizby své vyprázdnili a vše u sedláku Holohlavských uschovali, když pak mne o hrozícím nebezpečí zpravili a já též o něm zvěděl, oba jsem z jejich působiště propustil.

Poněvadž pak nebezpečí zpustošení mého obydlí každým okamžikem rostlo, sebrav některé cennější movité věci, do Smiřic jsem je dopravil, sám pak vstoupiv do vozu, ? zámku Smiřickému jsem odjel a v něm zatím se zachránil a od lieutenanta, jakéhosi Schuberta, od pluku Collo-redova, stráž 10 vojáku jsem obdržel ? ochraně svého obydlí. Stráž ta přišla v čas, neboť ona tlupa horalů vyslala čtyři vyzvědače ? hospodě Holohlavské, aby se podívali, je-li obydlí děkanské Smiřickým vojskem střeženo. Když zvěděli, že se to skutečně stalo, tato zlořečená tlupa, obtížená svou kořistí, přímo ? horám přes Jaroměř odešla beztrestně před očima celé kompagnie vojáků pluku Arembergova a kapitána Sant-Igniona. A uvěří potomstvo, že se to státi mohlo?

To přihodilo se v kraji Královéhradeckém od 19. března v následujících 10 dnech, a když pak v jiných krajích podobná shluknutí se stala a již mnoho tisíc povstalců až ? samému hlavnímu městu přišlo beze všeho strachu před spravedlivým trestem, konečně královské gubernium oči otevřelo a vyslalo proti nim oddíly vojska, které snažily se, aby jich schytaly, kolik by mohly. Když mezi nimi zajati byli tři předáci, ihned byl nad nimi rozsudek vynesen a byli u samých hradeb města Prahy pověšeni, aby potrestáním jednoho dán byl odstrašující příklad pro druhé.

To stalo se sice u hradeb hlavního města Prahy, avšak v krajích, zvláště v zdejším, dosud sediaci na své pány láli a ve tlupy se shluknuvše, na kořistění vycházeli, ano, i když vojsko proti nim bylo vypraveno, počali s odvahou na odpor se mu stavěti, jsouce té klamné domněnky, jakoby vojáci od spoluvladaře císaře Josefa nejpřísnější rozkaz měli, že nesmějí do nich stříleti.

I stalo se, že následkem tohoto klamného přesvědčení sediaci počtem na 1000 osob se shlukli a chtěli město Trutnov vypleniti, a když při příchodu svém u samého města narazil na vojsko kapitána hraběte z Lam-berku od pluku Colloredova, který se jim na odpor postavil, aby do města vniknouti a je vydrancovati nemohli, jak v úmyslu měli, odvážil se tento zástup vzbouřenců jej urážeti, domnívajíc se, že jemu ustoupí