summám, jež se za zvelebení továrny věnují, nepodařilo se za jedenáct let vytvořiti dokonalé výrobky. Stěžuje si na to, že se nepokračuje s duchem času a pracují se pořád stejné věci, kteréž dávno z módy vyšly. Proto ubývá stále odběratelů, neboť oni touží vždy po něčem novém. Přimlouvá se, aby získáni byli do továrny zruční modeláři, sochaři, kresliči, a Gallaš sám podal několik nákresů na některé výrobky. Staví se dále proti posavadnímu způsobu pomalování jednotlivých tovarů a přeje si, aby byli získáni malíři krajin a květin. Zkrátka: nebylo zde podnikavosti a pokroku, proto byly záhy výrobky hranické továrny překonány jinými a tato musela pak zaniknouti. Od této doby nebyly učiněny pokusy na vzkříšení tohoto průmyslu.

V Hranicích a okolí kvetlo již za starších časů hrnčířství; tak již r. 1648 připomínají se zde hrnčíři.

O něco později vznikla konkurenční továrna na hliněné zboží nedaleko od Hranic v Bystřici pod Hostýnem. Nedalo se posud určitě zjistiti, v kterém roce začalo se zde po továrničku pracovati. Avšak je jisto, že celou řadu let současně s hranickou se zde pracovalo s úspěchem, což bylo samému Gallašovi nepříjemno a trpce si na to knížeti Dietrichsteinovi stěžoval, že bystrická továrna učinila hranické továrně smrtelnou ránu. Bystrická továrna založena byla asi v letech 1789—91 bud1 za hraběnky Amálie nebo jejího syna hraběte Monte ľ abatto r. 1791. Poněvadž bystrická hlína jest obyčejná hrnčířská a nehodila se ? výrobě lepšího hliněného zboží, byla sem dovážena hlína rudická a blanenská, s kterou se v jistém poměru smíchala.

V bystrické továrně vyrábělo se zboží různého druhu, z čehož se dá souditi na bystré, zkušené vedení. Zejména vynikalo kamenné zboží anglické z terre de pipe (fayence), hladce žluté a dle nejnovějších anglických originálu.

Jinak pracovalo se zde různé běžné zboží, kuchyňské nářadí bílé, modré, polévané, též kamna, vázy a jiné. Továrna bystrická obdržela od císaře Josefa II. osmileté privilegium na jistý druh anglických výrobků. Na některém zboží byly mědirytinové odlepky něžně provedené. Pro-duktivnost této továrny byla velice značná, nač se souditi dá ze znamenitého odbytu zde vyráběného zboží. Bystrické zboží bylo hledané, vzácné, protože bylo vůbec jediné toho druhu. Většina zboží byla barvy žluté a u talířů byly okraje prolamované. Též se zde pracovaly tak zvané „pražské" zboží, které se od podobných výrobků, jež dělalo se v cechách v Tejnici a v Praze, stěží dalo rozeznati. Nejvíce zboží nebylo pomalováno, kamna byla slohu empirového. Po úmrtí hraběte Monte ľ abatta přešlo r. 1804 panství bystrické do majetku hraběte Wengerského, kterýž továrně tolik péče nevěnoval, proto také mnohoslibná továrna již r. 1807 jaanikla. Nepřežila tedy dlouho úpadek hranické továrny.