okoupou synečka neb děvušku, a vodu vylijí pod okap. Též prý pomáhá voda, do níž se nadrobilo několikrát chleba ve třech pecích pečeného, a to směrem od nohou ku hlavě, jak dítě v ní leží.

Kolikrát, a to u dětí velmi často, nepomohou léky, „když nepomůže žádný lék ani china, tož pomůže rýč a hlína". Úmrtí hochovo rozhlašuje po dědině umíráček „třemi vrhy", jež bud! na počátku (v Jar-kovicích) nebo na konci zvonění se činí; zemře-li děvče, dva vrhy slyšeti. Jinde zas praví, že dva nebo tři razy se „o dbíjí". Mrtvé tělo oblekou do bílé košilky, zavázané u krku a rukou zelenými stuhami, a to tak, aby tvořily „kyčičky", „mašičky". Na hlavičku vsadí jemu rozmaryjanový, též myrtový věneček, ručky obviaou růžencem a uloží do „truhelky". Děvuchám na krk přivazuje se bílý fortušek,*) sahající až ? nohám, aby měly v nebi do čeho kvítka trhati a sbírati a pak sypati Ježíškovi. Tento pěkný zvyk upomína nás na slova, jež církev v hodinkách kněžských o mláďátkách pěje: „Pod samým oltářem v prostnosti palmou a korunami si hrajete". Palma, ratolesti, květy, koruny čili věnce slávy, jsou to, smíme-li tak říci, hračky zemřelých nevinňátek.

Jiné dítky nezapomínají na mrtvého druha, nýbrž lásku ? němu projevují tím, že přišedše do chalupy říkat, obkládají jej obrázky. Za říkání a obrázky poděleny bývají bělkami, perníkovím, cukrovinkami.

Na třetí den chovají zemřelé, a to odnášejí je „na krchovo". Starší hochy nese 4—6 družbu, jimž přes rameno až k boku sahají bílé „šlejry". V některých osadách, na př. ve Vávrovicích a většině pruských přivazují sobě družbové na hlavu malé věnečky, jinde zase kytičky na prsa nebo na ruce. Malé děti odnášívá jeden družba. Při pohřbich děvuch málo kdy viděti družičky. Jsou-li, tož jich bývá 6—10. Ve Slavkově u Opavy jdou po bílo, na hlavě nesouce zelené „korunky"; opásány jsou zelenými šňůrami a svíce rozmaryjanem okrášlené v rukou drží; v Kyjovicích v bílých šatech, v černé kacabajce.

Pod hořejším nadpisem podal p. Jan Soukup zprávu,**) že pověrečné dívání se derou sukovou prkna z rakve slouží 1. ku poznání čertů a čarodějnic; 2. myslivcům ? ochranným čarám; 3. ku poznání těch, kteří zemřeli a zemrou příštího roku. Mohu sděliti, že takové dívání se derou sukovou mělo také za účel vypátrati zloděje.