a daleko ne tak pestrý jako ženský kroj blatácký. Zejména v ozdobování pentlemi a vyšívání. Pamatuji se jen, že byl poněkud volnější a nesl se barvami tmavějšími, což o kroji blatáckém, zejména u mladšího pokolení ženského, říci nelze.

Za to mi utkvěl na paměli velmi dobře kroj mužský. Blatáci byli vůbec vedle Kozáků šviháci. Pestrost barev vynikala v celku i v jednotlivostech nad kroj kozácky. Pravý Blaták se obouval do vysokých bot nebo také shrnovaček jen zřídka — obyčejně v létě — do střevícův. Obuv Kozákova bývala v zimě v létě stejná: byla to tak řečená »bakan--čata« čili poloboty, sahající nad kotníky, zapínací nebo šněrovací. Punčochy byly větším dílem bílé, někdy ovšem také modré, jak to bývalo u Blatáků skoro pravidlem.

Koženky kozácké se podstatně odlišovaly od koženek blatáckých. Blatáci nosili koženky vůbec široké, nepřiléhavé, a proto se jim Kozáci smáli, že prý by se do každé jich nohavice vešli tři podruzi. Také byly koženky jejich všelijak ozdobované, jmenovitě hedvábím vyšívané, a nohavice (nožiny) byly pod koleny sepjaty řemínky, uměle z téže kůže střihanými, jako byly spodky samy. Řemínky byly dvakrát kolem nohy obepjaty a byly na konci několikrát širší (někdy i na několik prstů); toto zakončení bylo rozmanitě ozdobováno, obyčejně dírkováno, lepě lemováno a mnohdy i vyšíváno. Řemínky ty pak byly zavázány tak, že dva a dva činily třapec na každé noze, na levé v levo, na pravé v pravo. Na úpravě tohoto třapce si zejména svobodní chasníci zakládali nemálo. Také poklopec (příklopec) byl u Blatáků zvláštní. Podlouhlý, úzký, dolů hluboký a po stranách a nahoře obyčejně bledým hedvábím vyšívaný.

Docela jinak u Kozáků. Koženky kozácké přiléhaly tak těsně ? tělu, že je přímo obepínaly. Blatáci se jim proto posmívali v odvet, že se-Kozák nesmí ani sehnouti, sice že by »praštěnky na něm zůstaly ve dví«. Kolem pasu nešly vysoko, nýbrž jenom nad boky, zde se sbíhaly s vestou a kazajkou, které je zakrývaly ne tak vysoko jako u Blatáků. Nohavice byly jen tak široké, co by jimi noha proklouzla, a pod koleny byly zavázány jen jednoduchým, neširokým řemínkem, z téže kůže ustřiženým, ale beze všech příkras a ozdůbek, tak že se zdálo, že přechodu ? punčochám není hrubě ani znáti.

Zvláštního způsobu byl poklopec koženek kozáckych. Nejen že nebyl ničím ozdoben, ani nešel tak hluboko jako u Blatáků, nýbrž vynikal nápadnou šířkou a nepoměrně nízkou hloubkou. Dosahoval od jednoho boku ke druhému a končil už pod polovinou břicha. Na první pohled se zdálo, že koženky kozácké z předu nejsou ani rozstřiženy. Blatáci se proto posmívali, že mají Kozáci na koženkách »vrátka«.

Vesta barvy tmavé s jednou pouze řadou knoflíků se zapínala až po krk, který býval obvázán, pokud se pamatuji, u starých šátkem bílým, u svobodných také jinobärevným.

Kazajka (hazuka) byla z pravidla barvy modré, přiléhala ? tělu a měla rukávy úzké, pouze na ramenech poněkud vzduté a načepýřené, v zápěslí jenom tak široké, co by se ruka jimi provinula. Límec byl