Smeslel: Eno napadlo, ale já sem to tak zle neraeslel. Já za to nemožo.

Spinal: Tož tém bode vinen šenkýř — alebo naposlede me.

Smeslél: Eno je to státy. Podrohy si dám na hobo pozor. Ale prosím vás, pane reehtářo a cely poctivý právo, e vás, sósedi, deť jož mi to nemfiéte za zly. Člověk se někde onáhlí. Děť .slovo není ščipa — a já to rád venahradím.

Reclitář: Eno, není ščipa. Ale dež pré člověk má v hlavě, tak pré nespíš okáže náturo. O tem be se dalo moc mloviť.

HolóbeJc: E zpivať be se o tem mohlo.

(Holóbek zpívá řezníkovi Smeslelovi):

2. A to bez všeho nadání, při oborku sesépání; všeckem našem slo-žebníkom a v naši obce strážnikom. 3. Tak se celá obec snesla a rechtá-řovi přednesla, jak se ve věcech konati, jak se to má traktirovati. 4. Není to tak, mile Smyslil, jak bys ty to sobě myslil, ale musí to tak býti, jak to obec bude chtíti. 5. Nechteľs 30 funtů dáti, teď musíš 20 přidati; ta suma činí padesát, ještě tomu musíš být rád. 6. Pak přidáš piva půl bečky, to abys ukrotil všecky, jak se to všecko vyplní, jsi zase masar, jak jiní.

Smeslél (zpívá): Nebelo by se to stalo, kdyby v kotrbě nebylo; ale že jsem měl v kotrbě, zle posloužil jsem sobě.

Rechtář: A tož jak, sósedi, odpostime mo?