on Jindřich bratr jeho práva ani spravedlnosti neměl, poněvač oženiv se, ode mne i od jiných bratří se oddělil, a že ti nápadové od obou bratří umrlých toliko naň Da samého, jakožto na neodděleného bratra, připadli. — Proti tomu Jan Brodský odpíraje pravil, že od týchž bratří svých Jindřich nebožtík nikda právem a řádem oddělen nebyl, protož naň též spravedlivý nápad jako na Jiříka bratra jeho přešel, — v tom obojím žádajíc pánem svým Jeho Mtí spravedlivě rozeznán býti. Tu pán Jeho Mt, maje při sobě jiné pány a dobré lidi, slyše žalobu, odpor i s obou stran důvody a přelíčení, a spravedlivě to rozváživše, takto mezi stranami, jakožto poddanými a sirotky svými, vypovídati ráčí: Poněvač on Jiřík to ničímž dostatečně neprokazuje, aby mezi svrchu dotčenými bratřími jaký se rozdíl řádný stal s vůlí a vědomostí páně Bohušovou, na kterouž se kšaftové rodičů jich ztahují, z těch příčin i také podle Boha a spravedlnosti, poněvač všecko vlastní a nedílní bratří byli, ten díl jednoho bratra umrlého při mateři a sirotku podle kšaftu Jindřicha zůstati má."

Kniha č. 16 str. 4O."i k roku 1518: Jiřík syn Evy prodal 2 pruty role Beránkovi. Na ten trh matka Jiříkova nastoupila a za 17 kop sama koupila, však synovi opět role pustila s výminkou, že kdyby prodával, nejprve jí nabídnouti musí, a teprve kdyžby ona nechtěla, jinak prodati může.

Táž kniha č. 16 str. 428 k roku 1523: Michal Knaur obdržel od pana Zdeňka Kostky z Postupic statek, který později po otci zdělila dcera Johana, když matka její Dorota znova se vdala za Jana Filipova, s nímž měla pak jiné děti. Johanka ta však zemřela, a tu bratří Knau-rovi táhli se na ten statek po bratru svém neboli po dceři jeho Johaně, a vznikl spor mezi Janem 4ELilipovým ve jménu jeho dětí, které s Dorotou měl, a třemi bratry Knaury. V té při bylo. rozhodnuto: „Pjoněvač Jan Filipův to ukázal listem pod pečetí pana Zdeňka, že statek ten ne-nápadem přešel; a shledalo se, že Johanka byla dcera Doroty manželky Knaurovy, a děti Filipovy téže Doroty vlastní dcery, a tak s Johankou po mateři sestry, a práva litomyšlská to ukazují, že statek takový, nebo jiný nekšaftovaný, na nejbližší přátely v tomto právě trpící připadnouti má, z té příčiny dáváme dětem Jaua Filipova za právo." Tedy bratří prohráli při z té příčiny, že Johančin statek nenápadem na ni přešel. — V téže knize č. 16 str. 398 k roku 1518: Vdaná dcera chtěla stejný díl s ostatními dědici, a proto výpravu svou v deseti kopách přijala na srážku svého dílu. Tamtéž str. 113 k roku 1545, nalézá se zápis spolku bratra s bratrem, po vystoupení jednoho z bratří otce se synem

Při tom však roku 1472 (str. 113, č. 16) nejstaršímu bratru dle saského práva vydává se zbroj, kůň a šaty otcovy; odvolání jdou do Králové Hradce, bére se odtud ještě 1534 (Liber memor. fol. 5) poučení, a jsou práva saská v městě v plné platnosti. Nalézáme také v knize č. 16 četné rozdíly ? žádosti jednoho ze společníků, ovšem nejvíce sirotka.