str. 252
budoucími (č. 15 str. 214 roku 1441). — Zápis obdrženého oddílu zní: Jan z Chocně vzal oddíl své manželky dědičný po ní .... a tak týž Jan i s manželkou svou odřekli jsou se toho dědictví, kteréhož jest v držení Dobrý tu v Němčících, nejprv sami od sebe i od svých budoucích a potomnych ... (č. 15 str. 238 roku 1446). — Beřeme-li rovněž, jako v zemském právu při statcích svobodných tomu bylo (viz Kalousek, Kozpravy Akademie III., č. 1. str. 9), s dobrým svědomím za prokázané, že v pojmu dědic nebo budoucí je známka nedílnosti, je vlastně celá kniha č. 15 dokladem ? tomu, žo rodinný nedíl trval v 15. století skoro napořád ve vesnicích okolí Litomyšlského. Zápisy v prvé polovici 16. století mají již řidčeji podobnou klausuli, od druhé polovice 1?. století vůbec chybí. Nedilu tehdy ve vesnicích již vůbec nebylo.
Tím odpadly samy sebou i zápisy podobné těm v knize č. !5 str. 332, kdež od roku 1450 až 1476, tedy po 26 let, vždy jest opo-vídáno na soudech v té vsi zahájených hlasitě a mnohokrát, kdo by k tomu statku lepší právo měl, aby se ohlásil; nebo č. 15 str. 190 roku 1438: „Kterak přede vší obcí na třech obecních soudech tu v Újezdě kázali úředníci provolati, hlásíce o 10 prutů, jestli by kdo měl lepší právo, aby vystoupil a ohlásil se, Že každému věrnou pravdu činiti chtějí." Jednalo se tu asi všude o nedíl a dědice, ač výslovně tak udáno není, jako největší počet zápisů zřejmě o nedilu nemluví, as proto, že byla to věc rozumějící se tehdejším lidem sama sebou, jako tomu bylo při zápisech na právě zemském. Pro předchozí doklady své vybral jsem ze zápisu náhodou zřetelně o nedilu mluvících.
Porovnavše ku konci čas a počet zápisů, můžeme tvrditi: Spolek a rodinný nedíl v Litomyšli a v okolních vesnicích i pod právem saským trval a byl dosti hojný po celé 15. století až do roku 1547, a sice ve vesnicích do roku 1513 skoro napořád, ve městě řidčeji; po tomto roku v městě spíše hojněji než dříve, snad vlivem hojných přistěhovalců a rozkvetlým Českobratrstvím, ve vesnicích již velmi zřídka. *) Po tó době ve vesnicích nedíl úplně mizí, v městě však přece i pod právem Pražským až do roku 1627 slabě se udržuje. Zřízení zemské obnovené zapovědí učinilo mu konec.
Příčinou slabého udržení se rodinného nedilu ve vesnicích Litomyšlských po roku '513 byla pravděpodobně také víra Českobratrská pánů Kostků z 1'ostupic, tehdáž vrchnosti Litomyšlské. Již starší nápisy v knize č. K» dosvědčují, že jednávali Kostkové správněji a lidštěji s lidem, než bylo právem a než musili. Č. ló str. 277 roku 1451: „My Petřík atd. známo činíme, že předstoupil jest před nás poctivý muž Pavel z Morašic s Martinem Blažkem a s Vávrou, konšely přísežnými z týchž Morašic, a vyznali jsou před námi jednostejně, že jim to dobře svědomo jest i vší obci Morašické, kterak Ondřej z Morašic poručil jesti a oddal (ale v knihách zapsati asi nedal!) dvůr a devět prutů role Jírovi strýci svému z týchž Morašic ku pravému dědictví; a v tom dání nemá již na Jíru žádný sahati, ani bratr jeho, ani žádný přítel, ani příbuzný. Potom uptal ?? jest urozený pan Zdeněk, p.ín náš, že ten statek Ondřejův z Mprašic měl spravedlivé naň spadnouti, lasi jako odúmrť po odděleném, bezdětném poddaném, rovněž jako u svobodných statku spadala na krále), ale z milosti jeho navrátil jest Jírovi."
|
|
