Předchozí 0290 Následující
str. 263

1. Pro s e j r y aby se nerozvalovaly a nerozpadaly. Z jara když voráč ponejprve jede vorat a první brázdu počíná vorati, aby se z tý brázdy pejřavky nětco vzalo a takovou čistě vyprati a do sýřiště dáti, též ? tomu broskvový list a vody březové přidati. Probatum est.

2. Pro myši aby v stodole obilí nejedly. Zabiti (o) Veliký pátek tele, chytiti tý krve, jak mnobo chce, na svatou Markytu natrhati koření svaté Markyty do slunce vejchodu v čas vožení obilí, navařiti toho koření na kotle s tou krví a pelyňkou, kropiti na vrstvu. Probatum est.

3. Proti housenkám buď na stepích nebo v zelí. Vzíti kůži ouhořovou a vundati ji do vody a nechati státi, až by se drobet voda smradila a potom tou vodou kropiti. Jiné: Kůži ouhořovou na jaře dáti pod strom, aby, trochu nadhnila, jest dobrá proti housenkám.

4. Proti s e j r u m aby se nerozvalovaly. Když nejprveji uhlídá (h)loh (z)kvetlej, nalámej ho tak i s květem a vundej ho taky do sýřiště, žíhavkovejch kopřiv kořeny nakopat a vystrouhajíc taky tak vundej do sýřiště. Zvaříc syrovátku a dej do ní vovesný slámy a broskvového listu a tak tím čistým horkým každej pátek vomejvej a přes den vždycky vobracej.

5. Aby hrachu mušky nejedly, učiniti takto: kamínky proti sobě v poli stavěti, item šafář obujíce se do vorných bot, ty aby byly dobře zaječím sádlem namazaný, projiti hrách křížem a naposledy vyjda z hrachu, zouti se a jíti přímo cestou domů, však přes žádné obilí nechoditi. Item jinač. Starými hrachovinami, aby dejm po celým poli šel, po větru topiti.

6. Slepicím pšeničného květu do votrubů pšeničných dáti a srazíc vobruč z díže, na který se peče, skrze to aby jedly a potom když snědí, zas tu vobruč na díž vraziti. Ponesou a nebudou seděti.

7. Aby vrabci obilí nejedli. Když se vobilí seje neb rozsívá, vzíti do rozsívky nebo ze zadního rozsívati. Item: Vzíti, spáliti dvě vrabčí hnízda, ten prach do vobilí, kde se síti má a potom vobilí s tím prachem síti a nebudou vrabci takového obilí jísti.

8. Proti muškám. Předně starý sejr a to co může být nej-smradlavější. Item raky zmrzlé, ty aby podobně dobře smrděli, item česnek. A to vše spolu dobře stlouci a v pomyjích jak v kuchyni bývají vařiti, tou vodou s kropáčem po obílí okolo vrstvy, po zemi, pantích, sloupích v stodole, též na vokenicích po stěnách kropiti. Probatum est.

O holubích aby se v stavení drželi. 1. Vezmi pár anebo dva páry holubů, zvař jim pšenice hrst nebo dvě v Černobýlu v tom listí. Potom když je do komůrky dáš, nejprve každému z levého křídla (brk, pírko?) vytrhna, za střechu zastrč. Tak se' vždycky tu držeti budou, až tu pšenici snědí. Kdo chce z holubů dosti míti: 2. Vezmi větvičku jak na ní roj vose dne a vstrč ji za střechu. Item. Když bijí se holoubata ? Velké noci, naber hrachu na lisu, zařež je nad tím hrachem, kterýkoliv holub toho hrachu okusí, a by jedna krůpěj byla, žádný od toho domu nepůjde.


Předchozí   Následující