Písař městský či syndicus se zavázal: »., . v mém povolání písařství městského . . všechnu vím, tajnost, mlčenlivost co se koliv v místě radním jednati bude neb zavře, zachovávati, nic nepronášeti mimo, že by buďto v raddě neb pokoutně proti mil. vrchnosti něco nevěrně se jednalo, to vše časně, ihned bez nejmenšího prodlévání buď samé mil. vrchnosti nebo na místě jejím vrchnímu řiditeli oznámiti, i taky co je obecně dobrého, chvalitebného podle řádu, práva a spravedlnosti, ve všem úřadu poslechnouti a plně vykonati, i taky chudému jak bohatému, přespolnímu . . domácímu ochotně ? spravedlivému vyřízení dopomáhati a tak všudy spravedlnost provozovati, připovídám, neohlédaje se na žádné přátelství, lásku, přízeň, dary neb jakoukoli vymyšlenou věc . . .«

Konečně do přísahy vzat rychtář a téhož adjunctus: ». . . jsouce ? úřadu rychtářskému . . dosazený .... v povinnosti té věrně, právě, spravedlivě, též upřímně . . úřadu představeného v rozkazech pilný a po- * slušný býti, všelijaké poplatky, úroky milost, vrchnosti náležející, též kontribuci nařízeným způsobem od sousedů v čas a bedlivě vybírati a ta, kde náleží, zcela a zouplna bez zadržování a s nimi se zakládám odvozovati, neřády všeliké, které by se proti Pánu Bohu, právu a dobrému řádu díti chtěly, přetrhovati a to pro přízeň, přátelství i nepřátelství, dary neb nedary, ani kterou vymyšlitedlnou věc, jak by lidská lest stihnouti mohla, žádného v tom neušetřujíce, jednomu každému . . spravedlnost činiti, vdovy a sirotky . . zastávati a je přede všema jinšíma slyšeti . . přestupníky pak podle zasloužení však se vší povahou trestati . . vše to, co na pobožného, dobrého křesťana a věrného poddaného přísluší, činiti chci a mám . . .«

Dohlížitelé na maso a chléb neskládali žádného juramenta proto, že jsou to dva z rady, kteří již beztoho přísahali. Po slibu všichni z rady jeden za druhým šel k JMti. pana inspektoru, jemuž dle obyčeje ruku políbili. Tu jim od něho ? správce i přítomných blahopřáno ? úřadům, a měšťanstvo bralo se z radní světnice do šenkovny,12) kdež pro občerstvení a radost páni od magistratu dali za zpropitné tři sudy piva a JMt. pan inspektor též tři gratis přidal. Za hlučného znění trub a víření bubnů všecko šťastně skončeno a páni odjeli za čiré tmy k Vožici.13)

Zdálo se, že renovace magistratu po dobrém jest vyřízena; leč když se celý způsob miličínským ve hlavě rozležel a zvláště když brzy na to inspektor Waldherr naléhal, aby učinili hromadný slib člověčenství, vzpírali a bouřili se, tvrdíce, že jsou svobodní. Waldherr chtěl písemné důkazy, a těmi mohlo se vykázati jen 14 měšťanův: Pavel Vodička, Bernard Calderal, mistr zednický, Matěj Top, zedník, Tomáš Nosek, kovář, Pavel Fischer, punčochář, Matouš Zákostelecký, tkadlec, Václav Květ, zedník, František Calderal, řezník, Antonín Kurský, felčar, l^rantišek Sochor, primátor a bývalý důchodní panský, František Královský, Ludmila Vesecká,