Předchozí 0319 Následující
str. 292

O rozhraní kroje blatského a kozáckého.

Zasílá Emilie Fryšová.

VI. čísle IX. ročníku „českého Lidu'1 vytknuto bylo od redakce v poznámce, že rozhraní kroje blatského a kozáckeho není dosti přesně zjištěno a že s p. řed. Legem se v tom neshodujeme.

Dovolím si tudíž se svého stanoviska objasniti tolik: Osady naznačené na mapce, která' jest připojena ? výstavní naší publikaci, navštívila jsem vesměs sama, až na některé nejvzdálenější, a zkoumala tam pozůstatky kroje, pátrajíc po nich ve statcích i v chaloupkách. Kroj blatský bylo lze nejsnáze stopovati, neboť se nosil a nosí v posledních zbytcích dosud. Leč i v oblasti bývalého kroje kozáckeho ženy ochotně mi vynášely z truhel na světlo, co se ještě zachovalo, neboť doufaly ve výdělek.

Oblasť kroje toho nebyla patrně rozsáhlá a nepochybně neprostírala se daleko na sever přes Tábor. Mimo jižní hranice její, které jsem naznačila na mapce, byla as omezena na západě Lužnicí a na východě Černovickým potokem. Severní hranici nesnadno jest určiti, poněvadž kolem většího města, jako jest Tábor, kroj ovšem nejdříve vymizel. Na západě pak, již mezi Táborem a Milevskem, nosívaly ženy malé, zlatem vylívané čepečky rázu selčanského, jak z mladých let pamatuji. A od Chýnova, na východě, jinak již kroje prostého, obdržela jsem nedávno čepec, který připomíná provedením Čechy severovýchodní.

Jižní hranice kroje kozáckeho však dobře lze stopovati. Osada Skalice na př. má čistě blatský kroj, ale osm samot ? ní náležejících, které jsou rozloženy směrem ? severu od Skalice, liší se již krojem výhradně kozáckym. Taktéž Hlavatce, Zeleč, Doubí, Kratošice atd. ostře se dělily krojem od osad blatských. Svou výhradní zvláštnost měl ještě Zeleč, totiž bohaté ony zástěry, kde na bílé půdě višňovým hedvábím vyšity byly květy po různu rozseté, což na bílých prolamovaných sukních, na svátečním oděvu skvostně se vyjímalo. Mašle na čepcích (rohy) bývaly i dvojité, aby silně naškrobená látka na vzájem se držela, při čemž i vnitrní část měla své zvláštní ozdobné vyšívání, neboť veliké kličky a odstávající rohy bylo lze z obou stran prohlédnouti.

Méně určitě lze stanoviti hranice kroje blatského, který na jihu do třeboňského přechází a jehož stopy směrem přímým nalezla jsem až u Budějovic, ovšem se značnou pozměnou.

Dovolila jsem si pouze vzhledem ? věci naznačiti tyto poznámky ze zkušenosti nabyté za svého Mletého pobytu uprostřed kraje blatského.


Předchozí   Následující