panímámy za pilnost odměňovaly se tím, že za trávy kupovaly jim kartounový, ba i tybetový šátek a z jarmarku jim přinášely na zástěru, ka-louny ? zástěrám a p. Ve větší živnosti, kde mají více děveček, nejstarší a nejsilnější říkají staršinka, mladší a slabší mladšinka. Kde je ještě jedna děvečka, jmenují ji třetinka. Mladšinka mívala takovou službu jako staršinka, třetinka menší dle ujednání. Volák míval službu jako staršinka, ovšem bez přídavků. Chůva mívala tak 6 až 7 zlatých služby.

Nyní má chasa mnohem větší plat než dříve. Cbasník má 50 až 70 zl. služby, volák 30 až 40 zl. Děvečka má kolem 60 zl. služby, mladšinka 55 zl. a kde je třetinka 40 zl. Chůva dostává kolem 20 zl. služby. Pravidelné dřívější přídavky sice odpadly, ale některé děvečky přece si je ještě vymiňují, buď tak, jak bývaly, neb aspoň na vlněné šaty. Plat je tedy proti dříve veliký, ale protože je nyní na venkově o chasu nouze, hospodáři se ještě navzájem přeplácejí.

Kromě tohoto řádného platu vydělá si chasa sem tam ještě nějaký desetník. Pantáta, když něco prodává, vždy vymiňuje si mimo kupní cena ještě něco pro chasu. Tak, prodá-li se kůň, dostane chasník 1 zl. uzdného. prodá-li se kráva, dostane děvečka 50 kr. parožného, mladšinka dostane od telete 30 kr., od prasete 20 kr. a od každého podsvinčete 5 ' kr. Když chasník někomu něco sveze, nebo práci na poli udělá, dostane zpropitné. Kádi chasníci jezdí na svatbu. Když jedou z oddavek, s m r s-kuje se. V každém voze totiž sbírá se pro chasníka na kolo. Ženich s nevěstou dá každý po zlatce, a každý svatebčan po několika desetnících. Při svatební hostině sbírá se opět na umývadlo pro děvečky, které myjí nádobí.

Kdo se dá do služby za chasníka a chce podle toho plat, musí také umět všechnu práci, jak se na řádného chasníka patří. Musí umět krmit a opatrovat koně a jezdit s nimi, musí umět dělati všechnu práci,, jaká se dělá s potahem na poli, aby se pantáta mohl na něho spolehnout, když ho pošle na pole samotného. Také mlátiti cepy musí umět a dělati povřísla. Podobně na děvečce se žádá, aby dovedla krmit a opatrovat hovězí dobytek, prasata i ovce, dojit krávy, mlátit a všechnu práci polnL Dříve, když se síval len, musila děvečka umět dělati všechny práce se lnem, od pletí a trhání až do předení. Na volákovi a mladšince žádá se sice méně, ale musí se všemu učiti a poslouchati nejen rozkazů pantáty a panímámy, ale i rady chasníka a staršinky.

Je-li v živnosti děveček více, mají každodenní práce domácí rozděleny. Staršinka má na starosti hovězí dobytek, v sobotu myje ve světnici podlahu a mandluje prádlo, pomáhá panímámě při pečení chleba,, totiž vytápí pec, mísí, pomáhá při válení, po případě i sází a tahá chléb. Mladšinka je panímámě při kuchyni více ? ruce. Přináší topivo, myje-nádobí a uklízí světnici. Kromě toho má na starosti prasata a někdb drůbež. Kde mají ovce, i ty má mladšinka na péči. Ve statku, kde bývá, mnoho dobytka, mladšinka pomáhá ve chlévě staršince, buď napájí do-