bytek a pomáhá tahat hnůj, nebo krmí jalovinu. O ostatní práce dělí se opět s mladšinkou třetinka.

? mimořádným povinnostem chasníkovým patří štípání dříví, kroužení zelí a v sobotu čistění pantátových bot. Při tom může si i své boty pantátovým mazadlem natříti.

Dělá-li chasa v zimě z roští otýpky, má jich každý za den udělati půl kopy. Chasník má za den zorati dva korce pole.

Ystává se časně. Pantáta budí chasu v zimě v 5 a v létě ve 4 ho diny i dříve. Chasa spává na palandě, chasník v konírně a děvečky v chlévě. Palanda stojí na sloupcích vysoko blíže stropu, nebo někdy docela visí na stropě. Někde spává též chasa v komůrce a v létě na hůře.

Stravy má chasa dost a dobré. Praví sice přísloví, že „uvede-li ti;-dtoklasa, uživí se sedlák i chasa, uvede-li se metlice, neuživí se ani slř-pice", ale to nyní neplatí, chasa musí dostat své, ať se co urodí nebo neurodí. V zimě má každý úterek, čtvrtek a neděli uzené maso a v létě jednou nebo dvakráte týdně hovězí. Svačina dopolední a odpolední dává, se od sv. Josefa do sv. Václava a to chléb vždy mazaný. Nyní je v poledne vždy oběd. Dříve pracovávalo se od sv. Václava do sv. Josefa na jednu zápřež, a tu se oběd nevaříval. Později a vydatněji se snídalc» a šlo se do stodoly nebo na pole, v poledne byl chléb jako svačina a pracovalo se až do večeře, která hojností rovnala se obědu. Chléb se nikomu neodděluje, každý ukrojí si, co chce.

Chasa dostane tedy jísti do syta, ale v jisté dny v roce má ještě právo na přilepšenou O všech svátcích, o obžinkách a o posvícení dostává pivo. "Na konec masopustu dá každému panímáma po ošatce smažení a dvě buchty, jednu vyrážkovou a jednu krupičnou, o pomlásce po mazanci a po šesti i více vejcích Nyní místo vajec dostává někde chasník ?? košili a děvečka na jupku nebo něco podobného. O svatodušních svátcích, dále o obžinkách a o posvícení dostane chasa po ošatce koláčů (asi 30), dále o štědrém dnu po malé a o koledě po velké vánočce a k tomu něco ořechu a jabłek. Konečně, když vandrují, dá každému panímáma buchtu vandrovníci, bochník chleba, uzel mouky a třeba i párek uzeného a hrnek zelí, aby ji nepomlouvali.

Volno má chasa kromě nedělí a svátků každou sobotu večer, aby se mohla umyti a převléci a druhý den jíti do kostela. Dále na konec masopustu odpoledne má chasa volno, dopoledne však musí každý chasník a děvečka udělati 6 otýpek povřísel (= 30 mandel). Potom na velký pátek dopoledne nemusí chasa pracovat, aby mohla jíti do kostela, a konečně odpoledne o velkém čili václavském jarmárce.

Prádlo pere si chasa s hospodářovým. Chasníkovi se také prádla vypere a košile vyžehlí. Dříve se chasníkovy košile jen mandlovaly a tenčici vyžehlit si dal švadleně.

Službu vybírá si chasa dle potřeby po částkách. Při tom hledí hospodář, aby neměla přebráno. Neboť nynější chasa není tak věrná ani tak stálá, jako bývala. Často mezi rokem odejde, třeba s přebraným penězi. Před lety nebylo ničím vzácným, že chasník nebo děvečka vj-