drželi na místě mnoho let, ba v mnohé živnosti pracovali po celý život. Také tak brzy se neženili jako nyní, nejdříve ve třicíti létech. Se zdvořilostí a poslušností je to bohužel také horší, než bývalo. A přece má 'Chasa i práci nyní lehčí, když užívá se strojů při hospodářství. Dříve íuiusil chasník každý večer nařezati řezanky na řezací stolici nejen pro koně, ale i pro hovězí dobytek, a nyní za chvíli je nařezána strojem, tonaným žentourem.

Nevydrží-li chasník neb děvečka v místě celý rok, není jí to dle náhledu na venkově ani ke cti ani ? prospěchu. Proto říkají „husté vánoce, řídký plat". Ale také uznáno je pořekadlo, že „nucený čeledín a Tázaný pes nestojí za nic", lépe je tedy, nelíbí-li se chase na místě, nedržeti jí-

Tanečních zábav má chasa několik do roka. O masopustě jsou dva bály, dříve šploehany zvané, jeden hoch o vský, druhý holečky, a ještě muziky. V květnu bývaly máje, při kterých chasníci děvečkám stavěli máje a chodili po staveních připíjet, místo nich jsou nyní věnečky. Rozumí se, že o obžinkách bývá muzika, o posvícení po dva dny, potom kolem sv. Kateřiny a o vánočkách. Do bálu se chasa dovoluje. Žena, bterá zve, má hůlku pentlí obtočenou a proutkem rozmaríny okrášlenou, \utoupí do stavení a po pozdravení řekne: Pěkné pozdravení od holek, (pořádají-li tyto bál) a že vás panímámo prosí, kdybyste Frantíka a Kačku dovolili v neděli do bálu.

Na konec ještě několik obyčejů, chasy se týkajících.

Štěká-li na chasu, když nastupuje, domácí pes, je to znamením, že •chasa bude brzy vandrovati.

Nové děvečce házívají před dvéře chléva koště nebo kopáč. Když tato, jdouc poprvé do chléva, věci předhozené neuklidí, říkají, že budě nevšímavá a nepořádná.

Prvým jídlem nové chasy je večeře. Panímáma uvaří neb upeče jí ? večeři něco kulatého, jako hrách, čočku, vdolky, a to proto, aby měla chasa kulatý rok, to jest ne dlouhý, aby se jí nestýskalo, ale líbilo a čas utíkal. Jinde říkají, že proto dává se chase jídlo kulaté, aby, kdyby tato chtěla vandrovati, chodila po dvoře dokola a nemohla trefiti do dvířek.

Na jaře, když chasa jde poprvé na pole, polévají ji vodou, aby prý nebyla líná.

Nechává-li děvečka při úklidu mytí stolu až na konec, rozejdou se jí námluvy, neb o muzice nepřijde dlouho do kola. Která děvečka dá se nejdříve do mytí dveří, ráda by se vdávala.