Někdy nelze ani dle barevného nádechu na polevu souditi o původu věci, ač polev jest jednou z nejcharakterističtějších známek. Na př. Dentice a Boleráz mají glasuru bílou s nádechem jemně žlutavým, Dobrá. Voda pak a Sobotišť glasuru bílou s nádechem zelenavým (nejstarší Sobotišť s nádechem modravým), ač Dobrá Voda je mnohem blíž Denticím (5 km.) než Sobotišti (30 km.).

Charakteristickou známkou typové svéráznosti nádob je vedle polevu způsob okrašlování resp malby. Zdá se, že každá dílna, po případě dílny různých osad měly svůj způsob okrašlovací. Vizme na př. Boleráz, jenž vyniká svými červenými tulipány a růžemi se žlutými kvítky. Vůbec zde převládá zlatá červená barva (zlato, minium). Holič nápadně se podobá Bolerázu, ač Boleráz mívá'též růže nebo tulipány žluté někdy na džbáncích.

Sobotišť vyznačuje se v starší době (v předešlém stol. 18.) barvou žlutou a zelenou (spolu) nebo žlutou a modrou (spolu). Typickými jsou zde fantastické hrady a zámky hnědě malované se žlutou a lesní zvěř, zejména jelen a zajíc, pak ptáci a motýli (na starších věcech).

Dehtická výzdoba jeví se ve květinovém ornamentu a v podobách svatých (sv. Jan) v zeleném ověnčení. (Zač. 19 stol). Typickým je na dně mis květinový věneček aneb květiny ve váse. Na nejstarších věcech (zač. 18. stol.) velmi zhusta jsou okraje mis a talířů bohatě pomalovány barvou trojí: modrou, žlutou a zelenou. Oddíly na okraji nesou hrady, květinová skupení a j.

Dobrá Voda měla stejný způsob ozdobování se Sobotištěm, poněvadž někteří mistři ze Sobotiště sem se přistěhovali. Avšak zvláštností zde přec jest květinová ozdoba talířů barvou hnědou. Jsou to květy chrpo-vité a tak zv. slamenných kvítků velmi vkusně provedené a uspořádané.

Často vedou nás na stopu původu celých generací nádob kusy tak zv. »nápočné«, t. j. na zakázku robené. Tyto kusy nesou obyčejně vročení, jméno zákazníkovo a někdy i jméno výrobce, byť třeba i na rubu dna. Tyto nádoby bývají tím krásnějších výzdob, čím více se mistru zaplatilo.

Také krásné byly kusy zvané »tovaryšské«. Z každé totiž »pálky?, t. j. z jedné pece vypálených nádob dostal tovaryš 2 až 3 kusy, které ve svých prázdných chvílích pro své dobro, jak uměl, nejlépe maloval, aby pak je výhodně uměnímilovnému prodal.

Takovéto věci dostávaly se obyčejně s běžným zbožím na domácí trh. Na takovýto kus zajisté neopomenul se zhotovitel třeba na polevu a byť i jen monogramem podepsat. Rozumí se, že i místo a vročení poznamenal. Dovedně takto provedené kusy působily na odbyt zboží toho kterého mistra, nám pak jsou též dobrým vodítkem při rozlišování keramiky ku příslušným působištím.

Také zvláště dbáno výzdoby nádob cechovních, buď mis neb džbánů. Tyto vynikají nápadnou velikostí (znám džbány o sobě přes 40 litrů měřící) a nesou vedle jiné bohaté okrasy znaky dotyčných řemesel a chovají z pravidla kromě vročení jméno ceehmistra té doby. Zajisté zase pomůcka ku hledání původu podobných neoznačených nádob. Toť jsem.