popisovaných dvorech habánských nejvíce ? bohatství jich přispívaly dílny džbánkářské, neboť průmysl jejich byl v rozkvětu a báječně se vyplácel.

Podotýkám, že ne všude sdruženi byli džbánkáři habánští v obce habánské. Někde usazeni byli ojediněle, ač cechem patřili ku středisku, a to byl »dvůr habánský«. Cechy byly: v Sobotišti, Dehticích, Bolerázu, Březové, Vrbové, Modré, Levarech, Stupavě; pak v Novém Městě a Trenčíně. — Považuje se za to, že keramika českomoravská je starší než slovenská a že teprve vystěhováním se mnohých mistru v době pobělohorské z Cech a Moravy do Uher jeví se začátek průmyslu toho na Slovensku. Avšak v uvážení toho, že pokročilé umění keramické, pokud emailového polevu a malůvek se týká, dostalo se ? nám do Čech a Moravy v 16. stol. z Italie pomocí bohaté šlechty české, která mistry odtud k nám povolávala, od nichž pak naši mistři tajnostem polevu se vyučili, musíme též připustiti domněnku, že rovněž do Uher na Slovensko, kdež dosti bohaté a mocné šlechty na mohutných hradech sídlem bylo, podobným způsobem se umění to dostalo, a že asi tedy vývoj keramického umění na Slovensku stejného stáří s česko-moravským je, doznávajíce jen, že exulanty českými slovenské keramikářství se valně posílilo. Domněnku mou potvrzují zápisky již zmíněné, jichž majitelem je Dehtický notárius Čejdrle, pocházející z velmi staré rodiny džbánkářské. (NB. Bývalí ana-baptisté stali se katolíky). Od tohoto zvěděl jsem, že dílny hrnčířské resp. džbánkářské byly tam již ve století 16. Kachel bolerázský, o němž dříve zmínku jsem učinil, doměnku mou potvrzuje.

Škoda, že nezachovalo se nám z dob těch žádných zápisu oficiálních (snad cechovních*. Bylyť všecky »artikule cechovní« z těchto starých dob za doby Marie Terezie konfiskovány. Na Nitransku pamatují si dobře fehišpána (krajského náčelníka politického) Vitoriusa, jenž konfiskaci tu rozkáznl. Co ho ? tomu pohnulo, o tom nikdo neví. Snad reforma cechovních zřízení.

Ovšem založily se tu a tam zápisy nové, jak to učinili v Sobotišti, JNovém Městě, Březové a snad i jinde, ale ty neobsahují už toho, z čeho dalo by se soudit na stáří začátku keramické výroby v dotyčném místě.

Snad by se nám ochotností farářů dostalo z matrik mnohého poučení, ale jděte na některého faráře maďarona! Zkusil jsem to. Doufám však, že pomocí známostí a prostřednictvím těchto přece mnohé podaří se mi ještě vypátrati. Jména některých mistrů ze začátku 19. stol. zjistil jsem a jména ta ubezpečují nás, že otec, děd a praděd byli s nynějším potomkem řemesla jednoho.

Jsou to jména následující:

V Sobotišti: Schulz, Würth, Seidl, Koller, Pulmann, Müller, Šmied. Tento posledně jmenovaný vynikal prý největší dovedností v malování. (Práce jeho z prvního, druhého desítiletí 19 stol.) Se jménem tímlo shledáváme se v několika dílnách.

V Dobré Vodě: Lukašovič (má dosud dílnu po předcích), Würth, Šmied. Na Lukašovičově pronajaté dílně pracuje nyní samostatně potomek Würthöv.