39. Poněvadž Bůh své skutky, očím lidským skryté, nechal v pravé úsudky samé církvi svaté, zůstává při starým učením církevním, proto, že jí Duch svatý věčně je přítomným.

40. Jest tehdy neomylná ta svatá památka, jak věří, učí, koná církev pravá Matka; kdo to odporuje, co ona stvrzuje, ten se jako veřejný hříšník ukazuje.

41. Protož právě věřící v církvi katolický na ty duše trpící pamatujme vždycky, jak písmo schvaluje, církev vyučuje a pravá láska ? bližnímu srdcem pohybuje.

42. ? vám, přátelé outrpní, citedlného srdce, který jste k nim upřímní, pozdvihují ruce, pomoci žádají, od vás jí čekají, smilujte se, slitujte, na vás spoléhají!

43. Následujte příkladů služebníků Páně, jenž památku těch oudů činí každodeně, v jednomyslnosti žádejte milosti, která se nezbraňuje mrtvému z výsosti.

44. Řkouc: O Bože, Tvá vlastnost jest se smilovati, patř na naši nábožnost, rač se slitovati nad těmi bídnými, v žaláři věznými, Tvého milosrdenství nejvíc potřebnými.

45. Ó Beránku nejtišší, pro Tvé trpké muky a Tvou lásku nejvyšší rač jim podat ruky, žádají smíření, na Tebe patření, rač jim odpustit dluhy, propustit z vězení. (Rukopis: Udělit smíření, viny odpuštění a na Tvou nejsvětější božskou tvář patření.)

46. Milost vám všem po boji staň se, rěrné duše, odpočintež v pokoji, v zásluhách Ježíše; z boku jeho pramen ať trpícím plamen uhasí, svítí na nebi věčné světlo. Amen. (Rukopis: Odpočintež v pokoji, všechny věrné duše, uzříte jej po boji, v zásluhách Ježíše . . . Amen.)

Radostná citedlnost z hlasatele slova Božího, vysoce učeného velebného pána, pana Františka Fryče, nově ustanoveného důstojného duchovního pastýře, v osadě Habrský, roku 1825, složené s citedlné pohnutky jednoho sprostého vesnického osadníka, Vojtěcha Koťary (rukopis). K spevu jako: Zachovej nám, Bože, krále.

1. Vzhůru, osado Habrská, vzhůru srdcem ? vděčnosti, již tě prozře-tedlnost božská potěšila v tesknosti. 2. Žádosti tvé spokojila, když zajisté dobrého pastýře ti udělila cti a lásky hodného. 3. čas zármutku odešel pryč, radostný zase bude, vede ? němu neznámý Fryč ? Také neznáme všude. 4. Hle! ten jest s milostí božskou ? potěšení přišel k nám, aby prácí apoštolskou pomáhal ? ní, také nám. 5. Anť již z dychtivého srdce od dávna v jiném kraji staral se o věrné ovce, napomáhal jim ? ráji. 6. Jsouc bohomluvec horlivý v apoštolském hlásání, donucuje nedbanlivý s pádů mnohých ? povstání. 7. Ospalými pohybuje, na tvrdé hrůzu pouští, všem na cestu okazuje, tak jako Jan na poušti. 8. Slovo Páně skrz jeho