Předchozí 0382 Následující
str. 351

řeč a jazyka výmluvnost proniká jako ostrý meč do srdce na citedlnost. 9. Jsa horlitel svaté kázně, jí k vejstraze užívá, vědouc dobře, co bez bázně zlého se kdy tropívá. 10. Kára přísně svatým slovem nepravosti, nepachy, pravdou bije jako hromem v zlém zaryté lenochy. 11. Rád pak se zas podrobuje ? pomoci všem. kajicím, neb nejvíce usiluje o nevinost věřícím. 12. Zvlášť ovčičkám ? potěšení jsouc v těžkostech smrtedlných, s nábožností, ? zapuzení od nich vlků pekelných. 13. Též školy pilně nahlíží a dítky vyučuje, do paměti bázeň Boží, mravy, cnosti štěpuje. 14. Pročež, věrní osadníci, jenž jste dobrého srdce, náboženství milovníci, radostně všickni řkouce: 15. Aj, živ buď, náš vinšovaný, důstojný otce milý! Již od dávna milovaný, pro srdce ušlechtilý. 16. Radostně Tě nahlížíme za naši stráž, ochrance, s prací Tvých si uvijíme potěšitedlné věnce. 17. Mile rádi podrobujem svaté kázni s pravdy tvé, ? ? plnění zaväzujem každé povinosti své. 18. Také Nejvyššího vzývat, by v tom svatém ouřadu ráčil pomoc udělovat, ochraňovat od pádu. 19. Požehnávat v každém kroku z hůry z rosy nebeské, zdraví i na dlouho věku, k šťast-nosti apoštolské. 20. By někdy po zdejším boji ten sedící na trůnu ráčil udělit ? pokoji přislíbenou korunu. 21. Nám pak račiž, otče milý, věrnosti ? zachování v našich mdlobách více síly pomáhat ? nabývání. 22. Sobě nás mít poroučené při konané oběti, jak živé, tak umrtvené v nábožné své paměti!

Některé pověry moravské z 18. věku.

Podává Frant. Vácsl. Peřinka.

Roku 1762 nákladem knihkupce Frant. Locatelliho v Brně vydal kněz Praemonstrat z Hradiště u Olomúce, P. Marian Ulmann dvojdílný obšírný spis: „Alt Mähren, das ist geographischchronologisch historische Beschreibung des zweeten in Mähren gewesten Königreichs der Slawen, oder Slawinern; die s 1 awis ch - mähr i s c h e und andere geist- sowie weltliche Geschichte von dem besagten 527t en, bis auf das 1086 te Jahr Christi, dann, wie das slawische Königreich in ein M ar k graf t hu m verwechselt wurde, enthaltend".*)

Spis sám, jehož některé kapitoly jsou jakoby vyloupnuty z knihy faráře Pavlovického P. Stredovekého „Sacra Moraviae historia-etc.", jež vyšla r. 1710, obsahuje poněkud více než napovídá titul beztoho dosti obšírný.


*) Pozn. red. Redaktor Českého Lidu při svých pracích (viz Staročeské výroční obyčeje, 1889 a jiné spisy téhož) uváděl z Ulmanovy knihy na rozmanitých místech vhodných zmínky o pověrách a obyčejích. V tomto článku podány jsou pohromadě a v doslovném překlade.

Předchozí   Následující