Paběrky z archivů domácích i cizích.

Anna Jana Mladečky manželka s paní Lid m ilu z Malčína z nářku cti, žeby ji dítě usušila.

V té při mezi Annu Jana Mladečky manželku písaře deseti pánův s jedné a urozenu paní paní Lidmilú z Malčína manželku pana Pavla Skalského z Jenšteina s strany druhé. Když jest ji paní Lidmilu vinila z nářku cti takového, žeby jí dítě její usušila a tak vo hrdlo připravila a poněvadž jí sáhla na její poctivost a těmi slovy i na hrdlo, v tom za. opatření prosila: Proti tomu paní Lidmila Pavlova poručila mluviti a takovým slovům odpírajíc pravila, že takových slov jest bez příčiny nemluvila, nebo to děťátko lidem ukazovala a ti všickni sú to pravili, že je-od účinku nemocné a že jemu pomoženo býti nemůž a ona lítost nad svú krví maje, ty řeči tak jakž pověděno mluvila, majíc k tomu sobě příčinu danú, nebo když to děťátko nemocno bylo, tu sú dobré paní radily jí, aby je zmyjíc v koření nějakém i to na rozhraní vylíti kázala a ona tak učinila, ani se bakalářky nic nedotýkala, než ona ten koupel zbírala a domův nosila, co že pak tím jednala a tím působila, toho pani neví, pravíc, že toho pokázati může svědomím. Zase k tomu od Anny jest mluveno: jakož se zastavují na tom, žeby ona to koření vzala ? sobě,, vzala je ? sobě proto, že jím překážku činili a nevědí kdo. A některé věci i na prahu stavěli a ona bojíc se téhož, v tom se opatrovala, majíc také dítě mladé a toho koření proto nebrala, aby jím co mistrovala, nebo> jestli to podobná věc, aby ona s těmi věcmi až do třetí ulice posílala, chtělali je té paní pro opravu dítěte svého a jiným ne na škodu činiti, pročež jest toho jinde vylíti nekázala než tu, a na to na všecko vedla svědomí a je pokazała. Zase k tomu od paní Pavlové mluveno. Ten nářek sobě obtěžuje bakalářka a proti tomu svědky vede. Ještě toho paní neodpírala, než chtělali je ona toho nářku neslyšeti, proč jest tu koupel zbírala a do svého domu nosila. Proč jest toho v pokoji nenechala: poněvadž to ani před jejím domem vylito nebylo, jakož to svědkové sezná-vají; než bylo vylito jinde a nebylo nic zlého, než co čím by se mohlo1 to dříve opraviti, jak sú lidé radili, ale upřímo že mu učiněno bylo a od toho jest musilo umříti. A ona že jest to ? sobě nosila a tu koupel brala, že to prokázati může, pročež i aby její svědomí čteno bylo a na to je prokázala. Proti tomu od bakalářky zase je mluveno, že ti svědkové neseznávají nic toho, aby ona tím dítětem vinna byla a tak, jakž ji paní nařkla, aby je umořila, než toho svědkové dokládají, že jen brala koupel,.