zrním, druhý pak rok touž část pole oseje mu po žitě podobně ječmenem, má tedy podruh každý následující rok dvoje obilí. Když se toto sklidí a podruh si je za pomoci hospodářovy čeledi vymlátí, vezme si hospodář tolik semene, co ho zasil, a o druhé zrní a slámu se stejnou měrou rozdělí. Tak mají v podruží dosti na mouku chlebnou, na krupici i mouku na lívance. O posvícení dává sedlák podruhovi '/2 míry pšenice na buchty a na koláče. Ale v podruží potřebují též brambor, počet jejich jest dle úmluvy. Ježto si může podruh chovati krávu, někdy i dvě,1 prase, několik husí a slepic, má jakž takž postaráno o ten chléb vezdejší, zvláště když vzpomeneme, že v době, kdy se ženou hospodáři pracují, dostávají od něho stravu, jídajíce s čeládkou nebo i u stolu sedlákova, děti pak jedí s druhými „hotováky".

Hotováci jsou drobnější členové rodiny sedlákovy, po případě i děti služek a jiné čeledi, nebo lidí na ten čas ku práci najatých, jídají zvláště, není-li jich mnoho, ze společné mísy. Obyčejně pak zbude něco obilí na prodej, podruhyně pak v sobotu utluče trochu másla, shromáždí trochu vajec a v neděli, když jde do města do kostela, to vezme s sebou, někdy i nějaké to kuře, na podzim pak husí peří i husy, jež několikráte byla podškubala. Tak může koupiti zase sůl, cukr, kávu a jiné potřeby, něco na děti, nebo na sebe a nějaký ten paklíček tabáku pro starého. Více zbude, když prodá se prase, telátko a vykrmená kravka. Ta bývá hodně vykrmena, říkáť se, že nikomu není lip než podruhově krávě. Pro ni mívá podruh některé meze nebo palouk a trochu se přiživí s dobytkem hospodářovým, zvláště je-li dosti jetele ke krmení.

Jiný příjem podruhův bývá v krajinách lesnatějších, kde podruzi pracují též v lesích. Podruh může topiti s hospodářem, ale pracuje-li v lese, smí si žena jíti na chrasť a pro stlaní na větvoví. Toto se oklestí a klesť se sváže do otýpek, kterými se topí. Kdo pracuje v lese při porážení nebo dobývání pařezu, smí, jda domů, vzíti s sebou i „skolky' t. j. při sekání odpadky dřeva, kusy kořenů, někde se říká, že si odnáší domů .,vandrůvku". Konečně pracuje podruh v době, kdy nemusí pracovati hospodáři, jiným buď jako nádenník, nebo plete si košťata a jinak hledí si výdělku, jak umí a jak se dá. Takové má tedy podruh příjmy, ale za to má též různé povinnosti. Abychom tyto seznali, počneme jarem, ježto o sv. Jiří počíná obyčejně nový rok podruhů, tou dobou smlouva také počíná.

Podruh nepomáhá z pravidla hospodáři svému při jarní práci polní, jen opravuje ploty, zvláště hůlkové, je-li potřeba, podruhyně pak sbírá kámen s jeteliště a pomáhá upravovati luka. Při polní práci pomáhá teprve při sklizni sena, kdy mu počíná vlastní práce, pak při pracích o žních, při otavách, mlácení semen pro podzimní setbu, při dobývání brambor, pak při mlácení, konečně musí sdělati dříví, jehož je ? palivu potřeba. Mimo to dle úmluvy musí hospodáři též jinak různě pomáhati a časem i mimo úmluvu, aby byla dobrá vůle, začež ovšem také sedlák nekouká na to neb ono. Z toho vidíme, že býti v „podruží" není vždy to nejhorší, mnohdy má se podruh lépe než malý chałupnik, ovšem řídí