Osoba, od níž jsem starší tuto »Krištofku« obdržel, řekla mně, když na původ této knížky jsem se jí tázal: »Och tá je moc stará. Šak už staříček moji mi vykládali, že ju majú od jejich stařičká.« Psána pak jest rovněž spisovnou češtinou, však v pravopisu těmito odchylkami od opisu Jiřího Krištofa se liší: Místo ř vždy psáno jest rš, místo y vždy ij, místo ? vždy cg, místo č vždy C0, místo e vždy ie. Ovšem pak také jako v opisu psáno jest místo ou obyčejně au zřídka ?, místo j vždy g, místo š vždy ss, místo v vždy w. Po úvodě tomto obsahuje »Krištofka« 16 důležitých »punktův«, v nichž dovídáme se pohnutky »citirování« ducha a zvíme také o přípravách, jež vykonati dlužno je, nežli se ? vlastnímu zaklínání přikročiti může. Jsou velmi zajímavý a proto aspoň hlavní věci z nich uvedu:

Z punktu 1. poučujeme se, že zaklínač modliti se musí 9 dní: buďto z večera od šesti do devíti anebo od devíti do dvanácti hodin nepřetržitě, »až taková pobožnost ke konci přivedena bude». Nejlépe doporučují se ? zaklínání dni: utery, čtvrtek a sobota.

Z punktu druhého dovídáme se, že dříve, než zaklínač »pobožnost« svou započne, ? sv. zpovědi a k sv. přijímání musí jíti. Dále musí toho dne, kdy v noci »pobožnost« konati míní, zaklínač postiti se, modliti, almužnu dáti a se svými nepřátely upřímně se smířiti. Jísti smí, až když modlení své v noci skončí. — Punkt 2. končí »pakli bys toho neučinil, darebná tvá práce bude«.

Dle punktu 3. musí zaklínač předsevzetí učiniti, co ke cti Boží a sv. Krištofa učiniti a dáti míní. V punktu 4. pak čteme, že zaklínač na pouť musí jíti, mši sv. sloužiti dáti a slib Bohu učiniti, když peníze obdrží: buďto chudobného člověka do smrti vyživiti nebo sirotka za vlastního přijati ? ? místu jej přivésti.

V punktu 5. dovídáme se, že zaklínač svěcenou, voskovou, hromičnou svící, nějakou svěcenou věcí sv. Benedikta a sv. tří králů vodou po celý ten čas zaopatřen býti má.

Punkt 6. přikazuje »v kole uvnitř« svěcený kříž a Panny Marie i sv. Krištofa obraz míti.

Punkt 7. přikazuje, aby zaklínač, když kola dělati bude, říkal modlitbu, která tvoří punkt 8.: „Modlitba. Já dělám okolo mne s tú svěcenu křídu tyto tři zlaté kola a to ve jménu Otce +2) i Syna + i Ducha + svatého amen. Tři božské osoby v jedné moci, v jednom božství a v jedné múdrosti. Budte při mne o svatý Krištofe. Svatá Pano Maria, ty Matko Boží ze všemi svatými anjely, o ty nej ukřižovanější Pane Ježiši Kriste s blahoslavenú a nikdy nepoškvrnenú Panů Marijí buďte při mne a požehnejte mne + Amen«.

V punktu 9. dovídáme se, že zaklínač sám cihlu z běžící vody a hlíny si urobiti, do ní svěcené vody a tříkrálové svěcené křídy přimísiti a na vysušené potom kleče, »modlení« vykonávati má.