musíš ty peníze pokropit svěcenu vodu a řka: Ve jménu Otce -\- i Syna -\t- i Ducha svatého -\- amen.«

»Ducha« pak má náš zaklínač »zažehnati« takto: »Tak odejdi v pokoji ve jméno Otce -\- i Syna -\r i Ducha + svatého na ty místa a do tyoh končin, odkud-s přišel. -|- Požehnání Boží bud! mezi námi na těle i na duši zde časně na cti i mění. To sladké jméno Ježiš a ta nejsvětější Trojice ať mne na delší čas opatří a požehná, a když bych tě zase po-třfibpyal, abys zas mi slúžil. Ve jménu Boha Otce + i Syna -\- i Ducha -jp. svatého amen.«

Potom, když už % kola vyjíti se chystá, ještě několikero modliteb modliti se má. Konečně dlouze se děkuje a >s roztaženými rukami« zpívá píseň chvály »Te deum laudamus ...»

A což — kdyby duch přece peněz nedonesl? — Pro tento případ čteme v »Krištofce« jiný spůsob zaklínání ducha sv. Krištofa; toto však je značně »ostřejší« už prvého a hemží se hebrejskými a jinými cizími slovy . . . Ale ještě i po tomto »silném« zaklínám čteme v »Krištofce« dále:

»A kdyby se« ještě »tobě nechtěl ukázat a odpovědi dát, teda těmito slovy jej zaklínat musíš, jak stojí . . .« Zaklínání tu v »Krištofce« uvedené je zase ještě »ostřejší«; ale snad právě pro jeho už přílišnou »ostrost« obrací se v něm náš bohabojný zaklínač jenom prostě na »ducha«, kdežto v předešlých zaklínáních přímo sv. Krištofa prosil, jemu poroučel a jeho-zaklínal. Ukázku tohoto »ostrého« zaklínání zde podávám: »Ve jméno nejsvětější Trojice Boha Otce i Syna i Ducha svatého amen a ve jménu sv. Krištofa zaklínám a přikazuji tobě, o duchu, co zde strašíš a búříš .., abys mi dal odpověď a řeč a to beze všeho strachu a hrůze . . .« »Já poručím tobě skrz nejsvětějšího Boha a to mnohotisíckrát, abys si se ohlásil a mně řeč a odpověď dal. Já ti poručím a přikazuji skrz všecku moc všech svatých, kteří tobě porúčet a přikázat co mají, tak abys skrz jejich velikú moc a sílu a skrz to sladké jméno Ježiš, které tě ke všemu može přinutit, abys ty mi dal slovo a odpověď. Já zaklínám a přikazuji tobě duchu skrz ty strašlivé a hrozné čtyry jména a jazyky (?) a skrz všecky slova písma svatého a skrz všecky slova ve všech svatých růženceeh a skrz všecky modlitby »svaté koruny« a skrz všecky dobré skutky a všemi pobožnými modlitbami, které v celém křesťanstvu se konaly a ještě konati budú až do skonání světa toho, abys mi řeč a odpověď dal . . . Pakli ale nedáš, tak bud proklatý a zlořečený, o duchu, skrz tu nejvyšší moc a sílu Boží do propasti pekelné a tam ze všemi zatracenci věčně trápen nech si a to všemi mukami, ohněm a vším zlým co nejvíc a dotuď ať trápen si, až mi ? méj žádosti řeč a odpověď dáš. Pakli ale mi ještě se ohlásiti nechceš, tak nech ať tebe trápí . . . nevinná krev Abele i s palicu, s kterú on zabit byl. Ta nech tě pere a to tak dlúho, až ty ? slovu Božímu ? ? méj žádosti přijdeš . . . Nech tě trápí všecek oheň, všecko uhlí, všecka zima a všecky trápení všech zatraceńcu, všecko naříkaní a plač od začátku světa a pekla a až na věky ... až ty se dostavíš . . . Všecku bolesť všech ? porodu pracujících žen, které od počátku.