Klimkovsku pluje zlaté tele při prvním hlaholu štědrovečerního zvonění na obloze a anděl na kaplici se spouští. V Oldřišově, Kobeřicích, Slušovicích, v Bohuslavicích v pr. Slezsku chodily chudobné děti po domích a prosily o hrách, aby si ho na večer uvařiti pod polévku mohly dáti. Protože teď hrachu málo se seje, dostávají místo něho kus chleba.

Večeře na tak vzácný den súčastňují se všichni domácí společně, též malé dítky od prvního roku. Protože tyto bývají velmi ospaly, matičky snaží se, aby aspoň při polévce nedřímaly. Jestliže spí, tož je zbudí (Klimkovsko), však tak, aby je nerozplakaly, sice by „bečely" celý rok.

Také mají něco krupice a mléka požiti, aby po celý rok zůstaly bílými a neopálily se sluncem (Benkovice). Jestliže jest dítě na štědrý den mlsné, bude takým po všech dvanáct měsíců. Na Boží narození rády chvátají dítky na „j u trní", a kromě toho mají býti přítomny ještě dvěma mším sv. Někde ještě slaví se jitřní v půlnoc; který žák přijde první do kostela, ten uzří na obloze zlaté tele. (Hlučín). Na Boží hod vánoční jest dětem zakázáno „letať" a chodiť po besedách.

Co na Boží narození zanedbaly, to vrchovatě vynahradí na slavnost s v. Štěpána, neboť buď světí oves, buď chodí se „scestím", aneb koledují.

Na Moravce a v Dobré po velkém náboženství kněz světí oves, jejž synci mají v šatkách. Ačkoli mají v chrámě zakázáno jím „chýbať" po druhých, přece se nezdrží a házejí jím po ostatních, aby si připomněli, jak sv. Štěpána židé kamenovali. Posvěcený oves rozděluje se do ovsa, jenž se na jaře seje. (Moravka).

Se scestím na Opavsku a v pr. Slezsku nechodí, té. radosti okoušejí jen chudobné děti obého pohlaví na českém Těšínsku.

V Janovicích nás poučili chlapci, jak se ščestí dělá. Z jedle nařeže se halouzek — „četena" — zvaných a sice takových, aby prostřední delší větévka a dvě proti sobě urostlé ratolesti měly podobu kříže. Když se nosí, praví se jim „vinše". V Dobré ščestí jest mnohem nádberněji vypraveno, má více halouzek, obyčejně pět, uprostřed upevní se obrázek a kolem něho věnec z papírových růží. Též na větvích viděti papírové pentle. Ščestí rozdávají se též na nový rok. V rozlehlých osadách na př. jako na Moravce se štěstím dostavují se kolem 3—4 hodiny ráno. Když vejdou do jizby, každý vinšuje zvlášť: „Vinšujem vam ščesti, zdrávi na tento novy rok, abyste dočkali Krista Pona na přesrok, ale ni na přesrok, ale na delši čase, co od Boha žodatě, aby vam to Pambn dol, sto kop žita do stodoly, sto tolaru do komory, s menšimi hřichami a větču radosťu, do pokladnice čtyry tisice a k tomu ještě vice, statku rozmnoženi, hřichů odpuščeni apo smrti království nebeské." *) (Janovice.) V některém domě mají ščestí až 20 kusů. Dítky bývají podělovány za ščestí a vinšování penězi, ovocem, chlebem atd.