vidili škuofíju" (ahy bylo škofiji viděti). Nosila ji kaž Já žena; dnes zachovala se jen na Preravě, kde brává se o svatbě ? čepeni nevěsty. Jindy se nikde více nenosí. Tvarem svým byla jako bursa ke mši svaté. Dělala se z lepenky a rozevírala tak, že činila pravý úhel. (Viz vyobrazení čís, 1. a 2.) Zevní strany líce jejího na čisto se od sebe lišily; jedna totiž nádherně se vyzdobovala, kdežto druhá pošívala pouze bílým.

Čís. 2. Žena se „škuofíjí" na hlavě.

tenkým plátnem. Kub škofije (vnitřek) ostával jen lepenkový. V úhlech, rozevřením škofije povstalých, přišito potom bylo po celé délce čtyř ramen úhlových po kousku pěkného, bílého, tenkého plátna, tvaru obdélníkového, sice v délce 25 cm. a šířce 18 cm., kratší jednou stranou jeho na rameno jedno, přilehlou pak stranou jeho delší na rameno druhé, na nichž se nabraly v husté, drobné rasy. Druhé pak a to kratší strany tohoto obdélníkového plátna přišily se dvěma třetinami své délky ? líci škofije na stranu jednu, každá asi do polovice její tak, že v bodě jednom se téměř stýkaly, ostatek pak třetinový, nepřišitý, ostával volně