Největší část přezdívek našich (hromadných) má původ svůj —jako mnoho staročeských jmen vůbec — v zaměstnání. Ovšem dostává přezdívka tohoto původu přídech satyry. O vážených spoluobčanech mých již dávno napsal kronikář,*) že jsou Humpoláci-bačkoráci, a vyložil i dobře původ toho počestného jména. Dlužno však k tomu ještě dodati, že nejbližší sousedé titulují je i vedíe toho »močkaři«, jak z četných po městě roztroušených soudků, do nichž potřebný mok shromažďují, aby ho »k válení« i dnes s prospěchem užili, — dobře vypozorovali. Ne lip vede se Heraleckým. I jim z dřívějšího jejich zaměstnání zůstalo jméno »cajkaři«, ježto »cajk« býval jejich stěžejným produktem. Odtud slují i Koželští (Ledečsko) — vápenici, Z ah ráde č t í — košíkáři, Dudínští — neckaři, Vilímovští — skal-níci, Červeno-Řečičtí— čepičkáři. Senožatským zůstalo z dřívějších let jméno koudeláři a vajíčkáři, jichž sice nerobili, ale hojné po okolí sbírali a prodávali. Šmolovanům u Věže zpívají: »Ve Šmo-lovech na kopečku, myškuj ou tam j alovičku.« Nejlíp pochodili Ou s teč tí. Ti za dob, kdy nebylo sirek, sbírali pilně po lesích houbu se stromů, jíž říkali habán a roznášeli tento ohněstrojný prostředek po okolí na prodej. Za to volají na ně podnes »habáni«, myslíce však tím již ne dobrodince lidstva, ale spíše lid silný a veliký. Neradi slýchávají Oustečtí popěvek: »Seděla na báni, volala habáni, habáni, pojďte sem, na žáby po-jedem.« Proč vedle toho Jeníkovští pokřikují na ně ještě »brabenci«, jsme nemohli vypátrati.

Jejich nedalecí sousedé Šimanovští živí se nejvíce lesy. Nejen že jim Jeníkovští přezdívají »koště tká ? i«, ale vysmívají se jim, že mají mašinu na sbírání borůvek, jež velikými dřevěnými hřebeny Šimanovští s trsů dřou, aby je mohli do Jihlavy na prodej donést. Odtud ještě druhé jejich jméno »borůvkáři«. Jankovštf »brusinkáři« chodí s nimi. K těmto »obchodníkům« patří i Krásnphorští (Něm. Brod) »pracharandáři«, jen že se jim vysmívají, že do »prachandy«, již ze sušených hrušek tlučením robí, dobrou polovici sušené a umleté kůry borové přidávají. Novodvorští pod Lipnicí předstihují ve sbírání třešní vrabce, proto jsou z nich »vrabčáci«. Říkají-li Zahradě ekým podobně z téže či jiné příčiny, nevíme. Bez S vépra vických »trh>anů« neobejde prý se žádný pelhřimovský trh.

I osídlení mělo vliv na titul. Jako nám »hory« daly hromadný název Horáků, stalo se i všem našincům, kteří bydlí od nás za lesy. Zveme je všechny — a je jich dosti— zálesáci. Jen Mozerovským (Německobrodsko) říkají Věžští — předlesáci. Jsou jim před lesy. Pěkným pendantem ? názvu »zálesáci« jest jméno »voplešáci« (také »oplešáei, vopleťáci«). Jsou to obyvatelé Jiřic, Petrovic, Lhotic, Lhotky, Vřesníka, Lískovic, Lísek, Vitic, Miletína, Kobe-r o vi c i j.