Příčina povstaní jeho uvnitř je následující: Už z venku na štěrbině tenčí viděli naznačení kříže v dřevě . t. mozoly č. hrboly od suků, jenž skrze několik tak zvaných lít (léta, luby č. kruhy) do dřeva běží, tam pak se končí, kde opět drevený lub valcovitý začína, a to je štěpina druhá tlustší jádro, vnitřek stromu, na jeho zevnějším povrchu nového lubu otisk kříže se nalézá.

Povstal tedy obraz kříže mezi luby č. lita dřeva (Jahresringe) a pro porozumění musíme od tohoto místa rozeznávati luby dostřední totiž č. 2. a luby odstřední t. číslo 1. Luby odstřední tedy venčí 1. mají z venku už mozolité suky (jak už podoLknuto), uvnitř pak chorobné vevnitř prouh kříže položené štěrbiny, jako když k. p. kůra stromu z venku puká a nezdravé šťávy ze sebe mokváním vydává. V každé tedy případnosti je nemoc stromu příčinou tohoto vzniknutí černého kříže; jest to mrť čili brand v křížovém směru vzniklá. Že pak barva je černohnědá, snadno se dá pochopiti; hmota rostlin sestává hlavně ze tří prvků: z uhlíku, kyslíku a vodíku,- tak na příklad: cukr, kamed (gummi arabské), škrob, tříslovina (Gerbestoff). Kyslíku a vodíku je v rostlinové hmotě obyčejně tolik, co na složení vody zapotřebí; tedy 1 objem kyslíku (Sauerstoff) a 2 objemy vodíku (Wasserstoff), aneb 1 stejnomocnina kyslíku a 1 stejnomocnina vodíku (1 aequivalent). Uhlík tedy tím (ve hmotě rostlinní) jaksi o sobě stojí a dá se pálením odděliti t. kyslík s vodíkem ujde co voda a zbude černý uhlík. Nemoc tedy toho stromu rovná se sněti obilní (Getreidebrand) aneb i mrti zvířecí. Ostatně i tříslovina z dubu se prýštící na vzduchu se černí a sekneš-li železnou sekerou do šťavnatého doubce, to místo zčerná a tvoří se inkoust. Toto už není nemoc, ale sloučenina. Tamto v olši, je to odumírající šťáva a podstata rostlinní, která podobna je hnědouhlí (Braunkohle), jež stářím, ouplným odvodováním zcela zčerná, lak že jen uhlí zbývá. Poleješ-li dříví čerstvé sířcem (olium Schwefelsäure), stává se též podobný děj. Vodochlivý sířec odbere dřevu vodu a zbude jen uhlík a proto ta místa, kdež sířec byl, jsou černá a trupelitá. Zde to činí sířec, tam v olSi nemoc; vláskovým pak ssáním táhne se černá šťáva v pravidelné prouhy a dá se i otiskovati.

V tomto časopise již několikráte (VIL 1898, str. 29—33) psáno o nálezu tomto, i uveřejňujeme zde píseň současnou ze sbírky Kláry Klicperové, kterou chovám ve své knihovně.

»Nová píseň o předivném kříži nalezení, který dne 25. července roku 1742 při naší Král. Armádě v Čechách ve vesnici Moutoule v jednom ležícím volšovým špalku se vynalezl, kdežto z písně lépejí se vyrozumí.« Pod tím ve čtverci zdobných filet obrázek špalku s křížem